Archiv odkaz Blog odkaz chat odkaz

Nacházíme se v období hlubokého středověku, v období 13 .století n.l. Vešel jsi právě do državy zvané Ingwirth Hold rozkládající se na západním pobřeží ostrova Irsko. Království se nachází v nelehkém období po převratu. Starý král byl odstraněn a nastávají nové pořádky. Na trůnu stanula jeho mladá vdova Jasmine O'Ravenheart, po boku s temným rytířem Marcusem. Královna vládne pevnou ale láskyplnou rukou se snahou o stabilitu a udržení pořádku. Proslýchá se, že ale uzavřela temnou smlouvu s Temným rytířem a dokonce, že to byla ona kdo starého krále nechal zabít...(čtěte dále)

***NOVÉ ZPRÁVY PRO LID***

Kahlan Bridget Van Dorner

Systémová postava, Nick: Alci







1. Jméno a příjmení

Kahlan Bridget Van Dorner

2. Rasa

člověk (čarodějka, neví o tom zatím)

3. Věk

15 let

4. Pohlaví

dívka

5. Kasta a povolání

Sirotek, adoptovaná rodinou Van Dorner, vyroste jako šlechtična

6. Povaha, vzhled a záliby

  Dětství: Na první pohled by vám Kahlan mohla připadat rozkošná. Rusé, vlnité vlásky padající jí přes ramena, bledá pleť, oči modré jako studánky. Ale právě ty oči ji prozradí, když se podíváte pozorně. Má v nich všechen ten smutek a strádání, které si prožila, když byla menší. Unesli ji obchodníci s bílým masem a přes rok byla jejich zajatkyní. A to opravdu není pro tříleté dítě nijak příjemný zážitek. Prakticky nemluví a na tváři má skoro pořád takový nepřítomný výraz, i když se čas od času usměje na svou "matku" a "otce", jímiž jsou Van Dornerovi. Strádání se podepsalo i na její postavě. Je hubená, dalo by se říci až vychrtlá, a když přišla do Igwirthu, téměř nejedla. A když už do sebe dostala trochu víc jídla, šlo to zase ven. A tak jen většinou sezobala jen trošku pečiva nebo kaše a šla si sama hrát do pokoje s hračkami. Beatrice, která ji přijala v jejich domě, se jí snaží pomoci vrátit se do normálního života, ale kdoví, jestli se jí to povede.

  Dospělost: Jak roky plynuly a Kahlan se konečně naučila mluvit, tak bylo zřejmé, že se její zničená psychika možná napraví. A co jí scházelo po stránce psychického vývoje, to si vynahradila krásou. Vyrostla z ní nádherná žena, rusé vlasy jí zůstaly, jen už ne kudrnaté. A její nebesky modré oči jako by vás propalovaly. Štíhlá a o trochu vyšší než průměrná postava, ale s jemnými ženskými tvary upoutá pohled nejednoho muže. Taky že někteří i zkoušeli, když byla starší, ale vždy byl nablízku Matthew, kterého Kahlan bere jako "strejdu", prakticky ji vychoval. Miluje procházky po Ingwirthu a okolí, které někdy přerostou jejímu hlídači natolik přes hlavu, že ji musí pološílený strachy nahánět v ulicích.. Protože schovávání? Nikde by jste nenašli někoho šikovnějšího, než je Kahlan. A chytře toho využívá, když chce třeba pozorovat kluky, jak se na dvorku šermují větvemi. Jak ráda by se k nim přidala. Jenže po přijetí do domu Van Dornerů ji vychovávali jako šlechtičnu, a ty takové věci nedělají.Jak šel čas, její hrdina Kolman vymizel ze života, kovář, co ji zachránil před ztracením, její hrdina s velkým koněm zbyl jako vzpomínka až do dne, kdy zase, jen aby byla mimo ostatní, četla u jezera, toho dne uviděla Cormana, mladého a pořád stejného jako si ho pamatoval aosm let zpět, nechápala to ani tomu nemohla uvěřit, ale byl to on a to , že poznal zakroutítko ji v tom utvrdilo. Jenže Kahlan, nebo Bridget, jak jí říká on, vyrostla v přenádhernou dívku, skoro ženu a tak jejich city přerostly logicky v něco mmnohem více. Ale upíří šlechtična, která by si měla vzít vlkodlačího kováře? Do této doby nemyslitelné a tak svůj vztah tajili, a i kyž se mu Bridget pokoušela bránit, neměla šanci...milovala ho příliš a provalilo se to v nejnevhodnější dobu. Na plesu debutantek, kde byla Kahlan představena společnosti, tam na mísě, když Nicolas, její otec , zjistil, jak se věci mají, nejprve Cormana málem zabil a pak udělal tu nejnepochopitelnější věc, donutil je se zasnoubit. Takový "trest" nikdo nečekal a tak celý Ingwirth žije nyní tím, že dcera Van Dornerů si bere chudého kováře a vlkodlaka návdavkem...Co na to ti dva? Zvykli si a užívají si svou lásku.

7. Životopis

   Kahlan, jak jí začala říkat její nová "matka" Beatrice, nebyla vždycky taková zamlklá a smutná. Narodila se na severozápadě Irska do průměrné měšťanské rodiny, ale nikdy nebyla ten typ, co by v budoucnu vyrostl do pyšné slečny. Ráda si hrávala s ostatními dětmi, a ačkoli jí byly jen tři roky, na svůj věk byla poměrně bystrá. Jenže potom přišel šok.
   Byl to jen další prosluněný den na louce u lesa, kdy si malá zrzavá holčička hrála s kamarády na schovávanou. Ozýval se veselý dětský výskot, kdykoli dítě, co zrovna hledalo, objevilo někoho schovaného za stromem, v keři, pod kamenem nebo dokonce ve stohu slámy, takže pak vypadalo jako strašák do zelí. Kahlan byla zrovna na řadě, takže opřená o balvan odříkávala básničku, kterou děti používaly místo počítání. A byl čas vyrazit. "Pšed pikouou, za pikouou, nikdo nesmí stát, nebo nebudu hlát!".
A v okamžiku, kdy se otočila, za ní stál chlap, zarostlý, bachratý - a s pytlem v ruce. Samozřejmě Kahlan byla malá a zvědavá, takže se pánovi snažila vysvětlit, že na hříbky se chodí s košíkem a ne pytlem. Jaké bylo ale její překvapení, když jí druhý chlap za jejími zády zavázal ústa hrubým provazem a strčili ji do pytle. Snažila se křičet, ale nikdo ji přes roubík neslyšel. Vysadili ji s pytlem na hlavě na koně a odvezli někam pryč. Někde během cesty únavou z kodrcání koně usnula. A následujících několik let jí splývají v jedno. Každodenní jídlo byla jen miska nějaké hnusné kaše a někdy, když měli vězni hodně štěstí, dostali kus seschlého chleba nebo napůl plesnivé jablko. Ze začátku to pro ni bylo hodně těžké, ale časem otupěla a přestala se bát jak svých věznitelů, tak i nehybných dětí, které čas od času nevydržely takové strádání a zemřely. Jediné, co věznitelům mohla mít k dobru, je to, že mrtvoly hned další den ráno odtáhli. Starší dívky, kterým mohlo být sotva deset, dvanáct let, se jí ujaly, stejně jako ostatních dětí, a čas od času některou z nich odvedli pryč. A už se nevrátila. Někdy pro obchod, někdy pro potěšení věznitelů, ale to Kahlan nevěděla.
   Jednou, bylo to téměř rok, co strávila v té špinavé cele, si přišli i pro ni. Vytáhli ji a za ruce dovlekli do nějaké osvětlené místnosti, z čehož Kahlan, zvyklou na přítmí až skoro absolutní tmu cely, bolely oči, tak je jen mhouřila. Kdosi si o ní povídal, že je krásná a že až vyroste, bude muži velmi žádaná. V okamžiku, kdy ji postrčili blíž k jakémusi zámožně vypadajícímu muži a on ji chtěl pohladit po tváři, sebrala tu trošku síly, kterou z chabé stravy měla, a zakousla se mu do ruky. Hodně silně. Chlap zařval a setřásl ji, s tím, že takového bastarda nechce. Ten den dostala Kahlan svůj první výprask. Několikrát ji silným koženým opaskem praštili do zad, až se slzami v očích padla na zem, ale neodvážila se vydat ani hlásku. Nakonec ji odvedli zpátky do cely. Zatvrdila se proti okolnímu světu, a ačkoli byla ve věku, kdy jiné děti vesele breptají o všem, co je napadne, nevydala ani hlásku, i pohled měla prázdný.
   Jednou zaslechla shora nějaký rachot a křik a myslela si, že zase dovedli pár dětí, které budou prodávat dál cizím lidem. Jenže tohle byl mužský křik. A ne opilecký, znělo to, jako by je tam někdo přinejmenším sekal na kusy. Kahlan se spolu s ostatními schoulila do rohu cely, protože očekávala další výprask. Ale dveře se otevřely a dovnitř vstoupili dva vysocí lidé, bledý tmavovlasý muž a neméně vysoká žena s pletí se snědým nádechem. Když mluvili, povšimla si, že mají ostré špičáky, ale nějak tomu nevěnovala pozornost. Všechny je vyvedli ven a když Kahlan ucítila čerstvý vzduch a uviděla všechen ten les kolem sebe, okamžitě se schoulila k sukni té snědé ženy, která ji hned začala hladit po rusých mastných vlasech a utěšovat ji. Bála se nového otevřeného prostředí, už nevěřila, že se někdy dostane ven. Ti dva lidé je spolu s dalšími dětmi odvezli do jednoho z Ingwirthských sirotčinců, odkud se později dostala do sídla rodu Van Dorner.

8. Schopnosti

   Kahlan o žádných speciálních schopnostech neví. Tedy kromě toho, že se umí mistrně schovávat a štvát tak Matthewa.

9. Ostatní

Simone Simons
dítě: anonymní z internetu





Žádné komentáře:

Okomentovat