Archiv odkaz Blog odkaz chat odkaz

Nacházíme se v období hlubokého středověku, v období 13 .století n.l. Vešel jsi právě do državy zvané Ingwirth Hold rozkládající se na západním pobřeží ostrova Irsko. Království se nachází v nelehkém období po převratu. Starý král byl odstraněn a nastávají nové pořádky. Na trůnu stanula jeho mladá vdova Jasmine O'Ravenheart, po boku s temným rytířem Marcusem. Královna vládne pevnou ale láskyplnou rukou se snahou o stabilitu a udržení pořádku. Proslýchá se, že ale uzavřela temnou smlouvu s Temným rytířem a dokonce, že to byla ona kdo starého krále nechal zabít...(čtěte dále)

***NOVÉ ZPRÁVY PRO LID***

Luna Seraphine Silverwood

Nick: Dear

https://ingwirth-hold.blogspot.com/2018/02/luna-seraphine-silverwood.html



1. Jméno a příjmení

Luna Seraphine Silverwood

2. Rasa

Čarodějka

3. Věk

24 let

4. Pohlaví

žena

5. Kasta a povolání

Šlechta, právě teď jen jakási ztracená existence schovaná v lese

6. Povaha, vzhled a záliby

  První, co vás na této dívce zaujme, jsou její pihy, které se nacházejí na celé ploše její tváře, zasahují též jemně na šíji a ramena společně s dekoltem. Avšak její půvabná, symetrická tvář je jimi poseta nejvíce. V létě jsou více výraznější díky sluníčku, v zimě mírně blednou, ale zpozorovatelné jsou celoročně. Pod úzkým, tmavším obočím se nachází veliká tmavě hnědá kukadla, dozdobená tmavými dlouhými řasami. Oči u ní slouží především k tomu, aby projevovaly emoce. Když je nenajdete vepsané ve tváři, v očích je bude mít určitě. Mezi nimi se nachází malý, roztomilý nosík a pod ním úzké, jemně zakřivené rty v barvě malin, které schovávají dvě řady rovných, opečovávaných zoubků. Tvář jí lemují tmavě hnědé, téměř černé, prameny, dosahujíc jí k zemi, jak si je dlouho nezastřihávala. Nepotkáte ji moc často s nějak upravenými, potrpí si na přirozenou krásu, maximálně je má tak trochu spletené, aby jí nepřekážely, ale ani to se nevidí moc často. Postavu má drobnou, vysokou zhruba 5,3 stop s útlými rameny, vystouplými kostmi a dívčími zaoblenými křivkami, kdy jsou u ní boky s ňadry zhruba v jedné vertikální linii. Vypadá, jako by se vám ztrácela přímo před očima. Tak trochu jako nějaká víla. Pohybuje se rychle, trochu roztěkaně by se až dalo říci, avšak s jakousi jistou šlechtickou elegancí. Mluví níže posazeným sopránovým hláskem, u kterého lze sem tam pochytit slabé známky rotacismu. Co se oblečení týče, občas byste ani nemuseli poznat, že je doopravdy z docela dost bohatého šlechtického rodu, protože stejně jako všichni ostatní v její rodině volí prostší oblečení jednoduchého střihu. Šperky a honosnější šat na sebe natáhne pouze při nějakých větších slavnostech. Jediný šperk, který nosí, je jednoduchý prsten s wiccanským znakem neboli pentagramem v ochranném kruhu. Najdete ho na pravém prsteníčku. A ten má doteď, i v lese, kde se schovává. Tam je její jediné ošacení pouze příroda, takže spíše vypadá jako nějaká víla nežli obyčejná dívka se zvláštními schopnostmi.
   Její povaha je však poměrně snadná na popsání. Je to typické zlatíčko. Nikdy by neublížila ani mouše. Je nevinná, ať už co se týče po fyzické stránce, tak i po té duchovní. Nemívá špatné, hříšné myšlenky, je přesvědčená pacifistka a dokonale vychovaná dáma s názorem, nebo alespoň byla. Ve všech vidí jenom to dobré, že je jisté, že ji to jednoho dne přivede do záhuby. Potřebovala by někoho, kdo by ji pozměnil, kdo by vytáhl tu její špatnou stránku, kterou má stejně jako ostatní, napovrch. Neustále má na rtech andělsky krásný úsměv, avšak nestydí se za své slzy či zoufalství, jelikož to k životu prostě patří. Jediná emoce, kterou nemá ráda, že zloba. Sama se jí vyhýbá, vlastně si ani nepamatuje, že by byla někdy pořádně rozzlobená. Nemá obecně ráda křik. Hluk na trzích či nějakých slavnostech jí nevadí, ale křik jako křik a ještě k tomu když někdo křičí na ni… nelíbí se jí to, nemá to prostě ráda a vždy to u ní vyvolá panický záchvat. Ty jsou u ní na denním pořádku. Je tak křehká, že by si člověk myslel, že ji zlomí jediný dotek prstu, proto nemá často daleko k tomu, aby sama sobě ublížila, jen aby si ulevila. Vždy byla takový ten snílek a romantička. Stačí jí nakukovat, že ji milujete z celého svého srdce a ona vám na to skočí. A vždy se pochopitelně spálí. Ale i tak jí tyto vlastnosti zůstávají. Často se u ní projevuje i jistá nesmělost, nerada se sama do něčeho angažuje a rozhodně není vůdčí typ. Miluje přírodu, miluje lidi a miluje život. Ke všem se chová s respektem a laskavostí, která se u šlechticů jen tak nevidí. Nezajímá se o to, jaké máte ve společnosti postavení. Ještě aby ano, když dopadla tak, jak dopadla. Je trpělivá a tichá bytůstka, taková nenápadná myška, která se dostane vždy tam, kam potřebuje. Na lichotky nereaguje zrovna dobře. Neví, jak na ně má reagovat, protože si přijde naprosto obyčejná, stejně jako každý. A proto se červená jako rajčátko. Zásadně nelže, pokud to neuleví někomu od bolesti. V tu chvíli ano, ale hned to jde na ní poznat, je naprosto mizerná lhářka. Začnou jí hořet ouška a její ráčkování se projeví ještě více, než je obvyklé. Živí se pouze tím, co jí nabídne příroda. Pokud jí dá pod nos maso, sní ho, pokud ne, jí pouze různé kořínky a ovoce. V lese je zvyklá na to, že ji nikdo nevidí, s nikým nemluví, a tak to trochu pozapomněla všechno. Kdyby ale někoho čirou náhodou potkala, chová se dost plaše a ze začátku moc toho nenamluví, dokud si neověří, že ji nebudete chtít upálit na hranici. Co se týče její nevinnost, dostala nanejvýš polibek, takže je stále nezkušená. Ale to je stejně jedno, jelikož… kdo by chtěl mít něco s takovým dívčím Tarzanem? Za začátku se styděla chodit po lese jen buď v rouše Evině, nebo zahalená jen do toho, co jí poskytla příroda, ale postupem času si na to zvykla a teď to nějak neřeší.
Má mnoho zálib. Nebo přinejmenším měla. Cokoliv se týká knížek, má v jejím srdci jisté místo. Ráda si čte, ráda se učí či jen poslouchá cizí příběhy o jejich životě. Miluje procházky v lese, jehož je součástí, jelikož je zapřisáhlá bílá čarodějka a v přírodě se cítí jako doma. Miluje kouzlení, avšak pouze s čestným úmyslem. Nikdy v životě v ruce nedržela luk a šípy, dýku nebo nedej bože meč. Místo toho raději uchopí jezdeckou uzdu. Ve stáji tráví hodně času. Co se nějakých uměleckých věcí týče… zpívat ji nechcete slyšet, ale jinak umí hrát na harfu, violu a flétnu. U tance svému partnerovi nepošlape nohy a kreslit neumí nic. Vzhledem ale k její dosavadní situaci mezi její největší záliby patří přemýšlení a koupání se ve vodě i přes nízké teploty. A povídání si sama se sebou. Či se zvířaty, ať už to vypadá sebevíc zvláštně.


7. Životopis

   Narodila se do rodiny, která byla docela podivná. Byla šlechtického původu, avšak měla pouze jednu starší sestřičku. V jejich rodině totiž vždy měly hlavní slovo ženy, prostě to tak bylo. Nikdo netuší, čím to, nikdo si nepamatuje, která čarodějka z jejich rodu to zavedla. A navíc se jim ve většině případů rodily pouze dívky. Vždy po nich bylo vyžadováno, aby si vzaly někoho stejné rasy, pokud je možnost, čímž se jen schopnosti jejich dětí umocní. Občas to pochopitelně nevyšlo, to se dá čekat, jelikož někdy začaly tikat biologické hodiny, takže nebyl čas na vybíravost. A tak nějak to bylo i v případě její matky. Ta si nakonec našla úžasného muže, který zvládl přežít to, že jeho žena je čarodějka, i když to ze začátku vypadalo bledě, ale jakmile mu dokázala, že je ta hodná, jelikož v jejich rodině se prostě temná magie nestrpí, zamiloval se do ní ještě více.
   A tak se na svět dostala o čtyři roky starší sestřička Luny, která nesla jméno Lionesse Suzanne. A o čtyři roky později jejich matka opět porodila a to tady tuto černovlasou dívku. Říká se, že se narodila s lístky ve vlasech, ale pochopitelně je to lež, vypadala jako další miminko ze sta. Bohužel tento ze začátku radostný den se změnil na den smutku, jelikož porodním bábám se nepovedlo zastavit u jejich matky krvácení. Tudíž ji Luna nikdy nepoznala. Pojmenovali ji tak kvůli tomu, že se narodila při úplňku. Její druhé jméno pochází od jejich babičky.
   Jejich matka měla vést jejich rod, ale jelikož tragicky zemřela, nastoupil na její místo jejich otec. Ze začátku dával malé Luně za vinu, že jeho milovaná zemřela, ale nakonec se přes to víceméně přenesl a choval se k ní jako k vlastní dceři. A tak Luna rostla pod ochrannými křídly svojí starší sestřičky Lionesse. Už odmala byla vedená k tomu, aby dělala čest jejich rodu, nejen po společenské cestě, ale i té čarodějné. Šlo jí to, stejně jako její sestře, holt byly nadané od přírody.
   Když však bylo Luně zhruba nějakých těch sedm až osm let, vyskytl se menší problém, jelikož kdekoliv se její kůže dotkla holé půdy, začal vyrůstat strom. Nedokázala svoji moc ještě tak ovládat, a tak ji museli zavřít v domě, mimo úrodnou půdu, aby za sebou nenechávala aleje. Nevadilo jí to, měla svoji dvanáctiletou sestřičku a otce. To jí stačilo, nepotřebovala chodit ven, stejně je slyšela i přes zdi jejich sídla.
   Jenže pak se něco změnilo, s Lionesse. Začala se chovat zvláštně, čím více rostla, tím byla zvláštnější, jelikož se začala scházet se špatnými lidmi. Luna jednou šla kolem jejího pokoje, bylo jí už také zhruba dvanáct… a zaslechla něco, co rozhodně slyšet nechtěla. Bylo to mumlání, které znělo jako kouzlení. To by nebyl takový problém, i ona si sem něco vykouzlila, i přes její už víceméně potlačenou vadu řeči, avšak toto znělo jako černá magie. A ta přeci byla zakázaná! Vyděsilo ji to, a tak utekla za otcem, kterému se s tím svěřila. Byla ještě malá a hloupá. Navíc to bylo špatné. Co byste na jejím místě dělali? V tu noc se strhla obrovská hádka mezi Lionesse a jejich otcem. Od té doby se na Lunu její starší sestra ani nepodívala a začala na truc s temnou magií tak, že jí propadla úplně.
   Na jejich otce se toho začalo valit až moc. Jedna dcera je nezvladatelná, druhá si prochází dospíváním a má zvědavé otázky, na které jí nemůže odpovědět, do toho všechny povinnost jakožto hlavy jejich rodu. A když přišla tehdy dvacetiletá Lionesse s tím, že je těhotná, jeho srdce to už nezvládlo. A tak v jeden den šestnáctiletá černovlasá čarodějka ztratila jak otce, tak i svoji těhotnou sestru a všechny povinnosti padly na ni. Sice truchlila, doopravdy hodně, pro všechny ty ztráty, které za svůj život zažila, ale nedala svůj rod do rukou někoho jiného, i když se o to otcův bratr pokoušel. Odmítla ho, jelikož už byla téměř dospělá. A víceméně věděla, co má dělat. Když si nevěděla rady, zeptala se své chůvy, která jí pomohla.
   Začala vyrůstat v krásnou mladou ženu, která vystupovala na veřejnosti jako dokonale vychovaná nevinná slečna se smyslem pro povinnost a laskavostí vůči svým lidem. Dokud nepotkala ho. Jmenoval se Archibald. Byl to okouzlující mladík, nějaký vojáček, ale ona se do něj zamilovala. Tento románek trval asi půl roku. Myslela si, že s ním stráví celý život. Jak bláhové, ale co byste od sotva dvacetileté poprvé zamilované dívky čekali. A tak mu to řekla. Ukázala mu, jaká doopravdy je, jakou má moc. Archibalda to vyděsilo, utekl od ní, což jí definitivně zlomilo srdce. A když si pustil pusu na špacír, šlo to k čertu úplně. Ti lidé, ke kterým se chovala s veškerou láskou, jaké byla schopna, ji chtěli upálit jako čarodějnici, jako ďáblova posla. Jako by pro ně nikdy nic neudělala.
Utekla od nich, hodně daleko, přežívala, jak se jen dalo, až se nakonec usídlila v okolí města Ingwirth Holdu. Jejich lesy byly čisté, klidné a plné života. Přišlo jí to jako to nejlepší místo na skrýš, navíc si zde mohla léčit své zlomené srdce, což se jí za poslední tři roky víceméně povedlo. Nikdo neví, že tam je, že ty lidi pozoruje ze stromů, neviditelná pro ně. Ale ona ví o všem, co se v něm šustne, je na něj napojená, hlídá ho a on na oplátku hlídá ji, aby ji nikdo nenašel, schovává ji ve svých větvích. Dalo by se říct, že tam bydlí. Je ošacena pouze listím a větvemi, je špinavá a téměř ztratila jakékoliv vychování, protože se stala součástí přírody.

8. Schopnosti

  Hudební nadání je jí velice známé, hra na harfu, violu či flétnu jí nedělá sebemenší problém. U těch ostatních věcí je to docela problém. U tance umí pouhé základy a malba či zpěv jsou jí naprosto neznámé. A když k tomu přičteme několik let bez lidské společnosti, nic by vám už z hlavy nezahrála. Kdybyste jí však dali den nebo dva na vzpomenutí si, bylo by to víceméně jako předtím. Boj není její silná stránka, vlastně vůbec ne. Zato ráda jezdí na koni a jde jí, jelikož má ke zvířatům a přírodě obecně blízko. Je gramaticky zdatná. Umí číst, psát i počítat. Mluví plynulou angličtinou, francouzštinou, irštinou a latinou, není jí neznámá ani skotština. Co si ale budeme povídat, právě teď už ani nemluví, takže by opět potřebovala pár dní na rozjezd, aby si vzpomněla, jak se co patří. Má znalosti ohledně etikety, jenže ty jsou jí v lese jaksi k ničemu.
   Naopak, co se týče její magie, tam už je to mnohem zábavnější. Je doopravdy silná. Jako že velice. Zřejmě to bude její téměř čistou čarodějnickou krví. Nedělá jí problém uvařit vám jakýkoliv lektvar, připravit jakoukoliv známou léčebnou mast. Vyzná se v bylinkách a základních kouzlech od jakéhokoliv odvětví magie. Je taková chodící čarodějnická kniha. Kromě černé, k té se zařekla, že se nikdy nepřikloní, a tak to i zůstane. Její největší síla je však v jejím splynutí s přírodou. Dalo by se říct, že z pěti základních živlů ovládá zemi. Je s ní propojená. Slyší a cítí to, co slyší a cítí stromy či veškerá zvířata v okruhu několika tisících yardech, dokáže s nimi komunikovat. Dokáže z nich čerpat sílu nebo jim ji dávat a v tomto ohledu její moc omezuje pouze její duševní a fyzický stav, který je však dobrý, jelikož je v přírodě už nějakou dobu, tudíž se to pouto posilnilo.

9. Ostatní

Faceclaim: Maria Ehrich





10. E-mail: natypaskova@seznam.cz

1 komentář:

  1. Překontrolovat eToro, největší sociální investiční síť na světě, kde 1,000,000y klientů vydělávají kopírováním obchodních rozhodnutí našich nejlepších obchodníků.

    Kolektivní rozum Obchodníci, kteří využívají eToro's CopyTrader™, mají o 60% větší pravděpodobnost výhry

    227,651,647 - Otevřené obchody na eToro

    OdpovědětVymazat