Archiv odkaz Blog odkaz chat odkaz

Nacházíme se v období hlubokého středověku, v období 13 .století n.l. Vešel jsi právě do državy zvané Ingwirth Hold rozkládající se na západním pobřeží ostrova Irsko. Království se nachází v nelehkém období po převratu. Starý král byl odstraněn a nastávají nové pořádky. Na trůnu stanula jeho mladá vdova Jasmine O'Ravenheart, po boku s temným rytířem Marcusem. Královna vládne pevnou ale láskyplnou rukou se snahou o stabilitu a udržení pořádku. Proslýchá se, že ale uzavřela temnou smlouvu s Temným rytířem a dokonce, že to byla ona kdo starého krále nechal zabít...(čtěte dále)

***NOVÉ ZPRÁVY PRO LID***

Bartolomeo Quinn Ricci

Nick: Faris

https://ingwirth-hold.blogspot.com/2018/08/bartolomeo-quinn-ricci.html


1. Jméno a příjmení

BartolomeoQuinnRicci

2. Rasa

Čaroděj

3. Věk

26

4. Pohlaví

Muž

5. Kasta a povolání

Šlechta – král Neapolského království, na útěku

6. Povaha, vzhled a záliby

   Ráda bych ho chtěl popsat, jako tvrdě pracujícího muže, který se drží těchto cílů: prosperita Itálie a její sjednocení. Sice tuší, co to je trvá práce, ale tu využívá jen v nejhorších případech. Když dospíval, jeho obvyklá odpověď byla „Jsem princ. Někdo se o to postará za mě.“ Poté, co se dozvěděl o svém talentu, začal na něm pracovat a můžu říct, že dokonce tvrdě. Nemá rád, když ho někdo ruší v pravé poledne. Smí se na něj promluvit až kolem druhé hodiny odpoledne. Má rád svůj klid, protože ráno a po zbytek dne buď maluje, nebo píše rovnice. Umí s mečem, vcelku bravurně, ale jeho hlava je jeho nejhlavnější zbraní. Vypočítá přítelovu slabinu a zasáhne s největší parádou. Proto před tím, než byl korunován, byl taktik jeho otce. A abych byla upřímná, to místo se mu líbilo více než na královském trůnu. Administrativa a pořádání plesů nejsou pro něj. Ale on ví, že nikdo jiný kralování nepřebere, alespoň ne poctivě. Byl jedináček, a jak časem pozoroval jeho konkurenty, žádná sláva to nebyla. Proto musel přijmout trůn a musel se hlavně zdokonalit jak v rovnicích, tak v administrativních věcech. Je to důvod, proč od rána do večera sedí někde s notesem (a takových už jich má nepočítaně) a počítá všechny možné věci. I přes všechny tu matematiku a vědu, která ho provází životem, umí se bavit. Jako správný Ital, miluje víno a jídlo. Umí krásně tančit, a proto byl oblíbeným terčem žen, když ještě byl princ. Je to také velký vtipálek a rád popichuje lidi. Také miluje jídlo. Rád objevuje nové chutě, ke kterým se může následovně vracet. K jeho zálibám také patří čtení. Na žánru mu až tak moc nezáleží, on to prostě přečte. Má přeci dvě hodiny čas. Maluje a velice dobře, skoro by se dalo říct realisticky.
   Ale i přesto, že je líný, trochu arogantní, neumí chodit na čas nebo si z vás dělá srandu, je to přítel, na kterého se můžete obrátit. Ví, kdy se svým divadlem přestat a může člověka naopak podpořit. Řekne vám, jak to doopravdy je. U něj najdete jen realitu. Díky jeho schopnostem, optimismus u něj najdete opravdu zřídka, skoro vůbec. Rád vám povypráví o teoriích a o
malbách, které vytvořil. Bude nadšen, pokud mu řeknete, že chcete vědět o jeho vynálezech a obrazech. Vysvětlí vám všechno, od základního kamene do posledního detailu.

   Bartolomeo je vysoký, plný svalové hmoty. I přes jeho talent s kouzly, chtěl být připraven i na to, že o ně přijde. Proto se snaží trénovat alespoň párkrát za týden, aby udržel svalstvo tak, jak je. Jeho tvář je posypána pihami, kterých by se nejraději zbavil, taktéž znamínka krásy ležící pod jeho pravým okem. Má krásný úsměv, který se obvykle objevuje při zmínce nějaké knihy, kterou rád četl, nebo když ho chytne inspirace, které má doopravdy hodně. Jeho původně dlouhé tmavě hnědé vlasy, musel ostříhat, aby ho špehové jeho konkurenta nepoznali. I když jim mohl vymazat paměť, udělal to jinou cestou. Navíc mu jeho dlouhé vlasy vadily a takto na krátko mu to vyhovuje. Kvůli malování, hraní si s mečem a psaní celý den má velice drsnou kůži na rukou. Doslova je má vydřené prací. Tento bývalý král za svůj krátký život málokdy obnovil šatník. Dalo by se říci, že změna stylu nikdy neproběhla. Košile (která je povětšinu času rozepnuta), přes ni kožená vesta, kožené kalhoty a boty. Jen při bále se hodil do gala. Není to typický vladař, který nosí róby s několika vrstvami. Má rád jednoduchý styl a tím se také řídí.

7. Životopis

   „Vaše Výsosti, máte zdravého chlapečka.“
   Neapolské království se mohla radovat. Jejich budoucí král se narodil. Zdravý, krásný, obdařen darem, který se v jejich krásném království jen tak nevyskytl. Ale o tom mluvíme příliš brzy.
   Bartolomeovo dětství bylo doprovázeno rozmazlováním a káráním z otcovy strany. Byl to andělíček, kterého všichni obskakovali. Musel mít všechno, co si vymyslel a nehodlal nic dělat. Za jeho krásné nevinné oči zkrátka dostal pomalu celý svět. Užíval si jeho dětství? Moc ne, ale bylo to lekce, kterou jen tak nezapomene. Jeho otec ho krotil. Nechtěl dopustit, aby na královský trůn usedl rozmazlený fracek a mladý princ mu za to posléze poděkoval.
   Jako následovník trůnu, musel studovat a rozvíjet své talenty, kterých měl vyložený arzenál. Kouzlení zvládal s pomocí jeho matky, která ho i přes řeči jejího manžela stále chtěla rozmazlovat, a šermířské dovednosti se naučil od samotného krále. Jediné, co nikdo nedovedl pořádně vysvětlit je jeho matematické myšlení. Už jako malý se zajímal o čísla. V jeho očích bylo vidět nadšení. Byl až po uši zamilován.
   Také velice rád vymýšlel a vytvářel. Protože armáda jeho drahého království potřebovala nové zbraně, vymýšlel nové zbraně nebo taktiky, které by se mohly při bitvách hodit. Čepele na kolech, vymyslel katapult! Pálilo mu to a jeho rodiče na něj byli velice pyšní. Otec začínal být na svého syna hrdý. Stával se z něj muž a ne nějaký rozmazlený fracek. Sice od toho neměl daleko, ale už měl své zábrany.
   Už jako mladík jezdil po království, aby zjistil stav vesnic a měst. Jednoho krásného dne viděl kachnu, která učila její mladé lítat. Nechal všech povinností a sedl si na břeh, aby hodinu létání pozoroval. Některá mláďata už poletovala kolem, pár se jen tak plavali a hodina je absolutně nezajímala. Zbývali proto jen dvě malé kačenky, které jen dovedli třepetat křidélky. Možná díky jeho schopnostem (nebyl si moc jistý) cítil, jak už byla ta malá stvoření unavená. Chtěli toho nechat, ale jejich matka je vždy klovla zobákem. V ten den museli vzlétnout, nedalo se svítit. A nakonec to přece jen dokázali. Po třech hodinách třepetání a cákání ve vodě se už dovedli odlepit. Mladého prince napadl šílený nápad; chce se naučit létat. Věděl, že pokud člověk má vůli a chuť, dovede vše. Muselo to přeci nějak jít. Na setkání s jedním baronem přišel pozdě, dostal pěkně za uši, ale to mu bylo zcela jedno. Jen si představoval, jak se odlepuje od země a jak létá mezi oblaky, až ke slunci.
   Bylo mu dvacet, když otec navrhl, aby se oženil. Návrh padl v princově pracovně, kde se snažil sestavit křídla. Král ho nebral v tomto ohledu vážně. Věděl, že jeho syn je génius, ale říkal mu:
   „Létání přenech ptákům.“
   Mladý princ to nechtěl pochopit a trval na svém.
   „Všechno, o čem si můžeš nechat zdát, je možné sestavit. Ten, kdo říká něco jiného, je hlupák.“
   Svému otci to nikdy neřekl do očí, jen své matce, která ho chápala. Viděla tu jiskru nadšení v jeho očích. Měla z něho radost. Jenže také mu jednoho dne navrhla, aby se oženil. V tu dobu začínala prince zajímat anatomie. Jak funguje lidské tělo. Byl nadšený pomalu úplně vším. Miloval věci, které se nedali snadno vysvětlit. Záhady byli jeho oblíbené.
   Protože jeho rodiče viděli, jak se jejich syn nehrne do ženění a místo toho objevuje a vytváří všemožné krámy, našli mu nevěstu sami. Bartoloemo jí nikdy neměl pořádně rád, alespoň ne v romantickém ohledu. Bral jí spíše jako…společnost. Přítelkyně to nikdy pro něj nebyla, stejně jako manželka. Jmenovala se Sophia a byla z jedné šlechtické rodiny, která se vyskytovala v severní části Itálie. Byla jedinou dcerou, kterou hýčkali a považovali si jí, stejně jako malého Bartolomea. Vzali se, protože neměli jiné východisko. Jenže to nebylo šťastné manželství. Nehádali se, ale mladý princ nejevil žádný zájem. Mohla být krásná, chytrá a talentovaná, jak chtěla. Jenže se mu něco na ní nelíbilo. Proto všechny tajnosti a vynálezy před ní skrýval. Mohlo se stát cokoliv.
   Byli svoji pět let, ale žádný potomek. Je čas říkával často. Jenže on moc dobře věděl, že čas na tomto světě je krátký a rychlí. Zemřel jeho otec a on se musel chopit trůnu. I když se ukazovali všichni možní kandidáti, kteří se snažili o papežovu přízeň, bez úspěchu. Bartolomeo se musel stát králem a to bylo papežovo poslední slovo. Jeho matka mu pomáhala, jak nejlépe dovedla. Jenže mladého prince už na královském trůně už nespatřila. Byla zabita týden před jeho korunovací. V ten den se objevila jeho první matematická vidina. Zobrazila se při snídani, když snídal se svou manželkou. Nad její postavou se objevilo rovnice, štít a meč. Co to mělo znamenat? Když běžel za svou matkou pro vysvětlení, komorná oznámila smrt jeho matky. Musel se vzchopit, musel ještě mluvit s papežem a jeho tchánem. U nich se také objevili čísla a obrazce. U papeže měšec a u tchána dýka. Ale co ho mátlo úplně nejvíc, bylo datum jeho svatby, které se blížilo. Shodou okolností to bylo v den jeho korunovace. Den byl náročný. Přes všechnu tu únavu nemohl jít spát. Musel to rozluštit. Zavřel se k jeho vynálezům a počítal. Sčítal, odčítal. Násobil, dělil. Dával si to vše dohromady. Výsledky rovnic bylo 1, 2 a 3. Ale co měl teď s tím dělat. Napsal a nakreslil vše na jeden papír. A potom ho to praštilo do očí. Rovnice, která se objevila u papeže, vyšla 1. U něho se objevil měšec. Druhá rovnice, která vyšla číslem 2, byla u jeho tchána. Byla u ní dýka. A poslední výsledek byl u jeho ženy, číslo 3, společně s mečem a štítem. Připadal si jako blázen. Jeho výsledek zněl takto: Den po korunovaci měl být papež podplacen nebo papež by měl podplatit někoho. Druhý den by měl být zavražděn a třetí den by se měla konat válka. Znělo to absurdně, jenže nic jiného nevyzkoumal.
   Přál si, aby to byla jen jeho fantazie, která byla velice rozmanitá, a někdy to byli doopravdy hlouposti. Doufal, aby to byl právě ten případ.
   Jenže to byla krutá realita.
   První den mu jeho přítel, který byl kněz, oznámil, že papež byl podplacen jedním z konkurentů o trůn. Jediný důvod, proč to jeho soupeř, Alfons Sicilský, dělal, byl prostý: chtěl spojit pevninu a ostrov, jako tomu bylo kdysi dávno. Proto se měl Bartolomeo na pozoru a vyplatilo se mu to; jeho žena se ho snažila ve spánku zabodnout. Ona a její celá rodina šla na šibenici hned třetí den ráno. Jeho výsledek byl správný, nemýlil se, ale přál si pravý opak.
   Jeho soupeř byl, ale už moc silný. Podplatil a lhal šlechticům, kteří mu s radostí předali jejich muže a zbraně. I přesto, že měl nový král o mnoho více mužů a zbraní, které nikdo nikdy neviděl, nemohl je použít proti svému vlastnímu lidu. To byla touha po sjednocení pevniny a ostrova tak silná, že musel o něm říkat nesmysly? Ptal se na tuto otázku v ten den dost často. Ukázalo by se, že ty hloupé lži jsou pravda. Nemohl to udělat, a proto se rozhodl pro nejvíce potupnou věc, kterou mohl kdy panovník spáchat. Jeho lid, jeho přátelé. Všichni říkali, ať to udělá a on je poslechl. S jeho klisnou Flórou utekl ze země. Hodlal se vrátit, musel. Nemohl jeho krásnou domovinu nechat tomu darebákovi. Několikrát mu jeho rádce poslal zprávy z domova. Hledali ho a většina jeho důvěrníků byla zabita nebo hozena do žaláře. Teď se tam nemohl vrátit v žádném případě.
   V tu chvíli se mu otevřelo mnoho možností. Mohl konečně cestovat, jak vždycky chtěl. Konečně měl čas sestavit jeho křídla. Jenže se potřeboval usadit, ale v Evropě to nešlo. Špehové mohli být prakticky všude a on si na tomhle krásném světě ještě pár let chtěl pobýt. Jak sledoval mapu, rozhodl se zavítat na britské ostrovy. Zaujalo ho království jménem Ingwirth Hold. Jak poslouchal řeči, které se tradovali o tomto království, také to zrovna neměli lehké. On měl svého soka, toto království Normany. A proto se rozhodl, že přijde tomuto království na pomoc. I když nebyl zrovna velká pomoc u něho doma, teď měl nějakou šanci ukázat jeho dovednosti vynálezce.
   Na jeho cestě potkal muže, který se jmenoval Shiro. Byl z daleké země, o které slyšel jen z povídaček. Ze začátku si myslel, že mluví s ženou. Dlouhé vlasy, ženské rysy v obličeji a ten župan, tedy kimono. Jeho pravou totožnost pochopil až po několika dnech cesty. Z neznámého důvodu se však odtrhli. Na území zuřila válka a museli se rozloučit. Ale slíbili si, že se setkají.
   Teď má drahý Bartolomeo tři úkoly: setkat se svým společníkem, pomoct Ingwirth Holdu a porazit Normany a nakonec dostat zpátky svůj domov

8. Schopnosti

  Kdyby nebyl čaroděj, mezi jeho schopnosti by rozhodně patřilo kreslení. U plátna seděl prakticky už jako malý. Nikdo ho nemohl odtrhnout, byl jako posedlý. Také je to vynikající matematik. Když mu dáte nějaký čas, spočítá vám jakoukoliv rovnici. Jeho zacházení s mečem je obdivuhodné na to, že je celý den zalezlý u pokusů. Stejné to má s lukem a šípy. A umí fantasticky tančit. Na každém bále, který pořádal jeho otec, si nemohl skoro ani na minutu sednout.
    Do jeho kouzelného arzenálu patří teleportace. Jen lusknutím prstu se může podívat prakticky kamkoliv. Avšak to má menší háček. To místo si musí představit, anebo si musí vybavit věc či člověka, ke kterému se chce vydat. V jeho případě to není tak závažný problém, má fotografickou paměť.Další jeho lahodou je čtení mysli a mazání vzpomínek. Pozor, neumí s nikým manipulovat. Tuto sílu zablokoval a hodil do koše, jak to bylo možné. Má živé vize, které se mu zobrazují pomocí obrazců a čísel. Je to většinou o budoucnosti nebo o člověku, který mu nějak ovlivní život. Co dovede použít v boji je čerpání temné aury protivníka. Temná aura jsou myšleny všechny špatné vlastnosti člověka. Protivníkovu auru dává do svého meče. Jeho protivník prakticky bojuje sám se sebou. S touto schopností nemůže bojovat proti zvířatům a jiným nevinným stvořením. Jako ostatní obdaření, umí léčit a dělat jakékoliv lektvary a masti. Sice to nedělá často, ale o tomto daru ví taktéž. Zdroj jeho síly je amulet, který dostal od matky. V Itálii ho nosil málokdy, protože by ho nechali popravit. Teď nosí skoro pořád.

9. Ostatní




Faceclaim: Tom Riley




10. E-mail: b.pavla@volny.cz

Žádné komentáře:

Okomentovat