Archiv odkaz Blog odkaz chat odkaz

Nacházíme se v období hlubokého středověku, v období 13 .století n.l. Vešel jsi právě do državy zvané Ingwirth Hold rozkládající se na západním pobřeží ostrova Irsko. Království se nachází v nelehkém období po převratu. Starý král byl odstraněn a nastávají nové pořádky. Na trůnu stanula jeho mladá vdova Jasmine O'Ravenheart, po boku s temným rytířem Marcusem. Královna vládne pevnou ale láskyplnou rukou se snahou o stabilitu a udržení pořádku. Proslýchá se, že ale uzavřela temnou smlouvu s Temným rytířem a dokonce, že to byla ona kdo starého krále nechal zabít...(čtěte dále)

***NOVÉ ZPRÁVY PRO LID***

Velkan I. Valerious

Nick: Archer




1. Jméno a příjmení

Velkan I. Valerious

2. Rasa


Vlkodlak

3. Věk


30 let (proměněn v 29)

 4. Pohlaví

muž

5. Kasta a povolání

Šlechtic - Cikánský princ v azylu (Rumun)

6. Povaha, vzhled a záliby

   Průměrně vysoký, mohl by mít asi 182 centimetrů, což je mezi jeho lidem vcelku dost neboť Rumuni příliš vysocí nebývají. Snědá pleť a delší vlnité vlasy černé jako uhel, typické pro čistokrevného cikána, avšak matka příroda mu přeci jen dala do vínku cosi výjimečného, a to barvu jeho očí. Nemá je jantarové ani čokoládové, jako ostatní, nýbrž modré jako samo nebe. Jaký kontrast v porovnání s jeho tmavou pletí a vlasy, který zaujme pozornost kdejaké ženy, ale i muže. Krom toho má uhrančivý pohled, chování volnomyšlenkářského šlechtice, charisma a je pohledný. Ostře řezaná tvář s výraznými čelistmi a lícními kostmi, jejíž dominantou jsou kromě očí ještě lehce krojené rty, jež doslova svádí k polibku. I jeho úsměv je krásný, jediné co kazí jeho celkový vzhled je dlouhá jizva, jež se mu táhne přes celou levou tvář. A i přes duševní klid jde z každého jeho kroku vycítit temperament, jež mu koluje v krvi. Tělo spíše šlachovité a štíhlé, nežli svalnaté, ale to neznamená, že nemá svaly vyrýsované, jen není žádný vazoun. Nosívá vcelku prosté oblečení, jen černou či bílou halenu a kožené nohavice. Nikdy si nepotrpěl na něco honosného, prosté, ale elegantní oblečení mu vyhovuje. Své havraní vlasy nosívá často stažené černou stuhou. Na krku nosí stříbrný přívěsek ve tvaru tulipánu, jež je erbovním symbolem jeho rodu.
   Jako vlk je celočerný, poměrně velký a štíhlý s dlouhýma, silnýma a svalnatýma nohama. Oči se mu z modrých mění na kovově šedé, jež s černou srstí kontrastují stejně jako ty modré s tmavými vlasy v jeho lidské podobě. Loví jen zvířata, nebo parchanty, kteří ubližují jiným.
   Velkan je na svůj původ nezvykle klidný a rozvážný muž. Nikdy nedělá unáhlené závěry a neútočí bez rozmyslu, pokud ovšem někdo neohrožuje jeho milované. Téměř za každé situace má chladnou hlavu a snaží se myslet na všechno, nikdy nic neopomenout, ač se mu to ne pokaždé podaří. Není býk, který by raději zeď prorazil hlavou, nežli by jí obešel, naopak, velmi klidně a důmyslně překážku rád obejde a ještě o ní zjistí vše, co se dá. Prošel si už menší válkou a boji v jeho rodné zemi, ale není zas až tak starý, aby měl zkušenosti moudrých mužů, kterým život ukázal svou nejkrutější tvář. Přesto načerpal co se dalo z moudrosti jeho otce, matky, děda a ostatních členů rodiny, klanu a jeho národa. Je příliš skromný na to, aby o něm člověk, co jej nezná, řekl, že je princem. Snaží se být vždy spravedlivým a čestným mužem, ale ne vždy dokáže udusit svou hrdost. Ano, Velkan je hrdý, ne pyšný, ale hrdý. Na svůj původ, na svou zemi, na svůj rod (klan), na svého otce i sestru a na svůj lid. A i přes svou klidnou povahu, v něm dřímá temperament cikánských kočovných kmenů, který se projevuje, když tančí, zpívá a bojuje. Ach ano, umí velmi pěkně zpívat a tančit, krom toho je dobrým šermířem. V jejich zemi příliš nepoužívají těžké meče, ale za to se umějí náramně ohánět kordy a noži, především těmi vrhacími. Také je velkým milovníkem žen a jako gentleman se je snaží vždy chránit, bez ohledu na věk a krásu.  A stejně tak, jako on miluje ženy, ony naopak milují jeho, neboť má jakési kouzlo. Zbožňuje především ty tmavovlasé, snědé a temperamentní, jež vypadají jako dívky z jeho země. Velkan je také mimořádně dominantní muž, jeho vnitřní síla a vyrovnanost z něj vyzařuje na dálku, k čemuž také hodně přispělo, když se stal vlkodlakem, ale nevyhledává žádné šarvátky, nepotřebuje si svou sílu neustále dokazovat. I když někoho neuzná jako nadřazeného, nemá nutkání si jej okamžitě podřídit on sám, nepotřebuje se s ním rvát a ukazovat mu svou sílu, prostě jej nebere na vědomí a nepodřídí se mu, ignoruje jej, to je vše. Nebo když má náladu, tak ustoupí, nechá jej myslet si, že vyhrála sám pokojně odejde. Miluje zvířata, hlavně pak psy, se kterými si teď velmi dobře rozumí a rád loví. Velmi rád tančí.


7. Životopis

   Narodil se jako prvorozený syn rumunského vládce, jemuž v celé Evropě přezdívají Cikánský král. Tedy do rumunského vládnoucího klanu Valeriousů. Má dvě mladší sestry a jednoho mladšího bratra. Už odmalička byl vychován tak, aby jednoho dne mohl nastoupit na místo svého otce a převzít tak jeho vládu. Učil se boji, politice, dějinám, jízdě na koni a dalším potřebným věcem, jako je etiketa a zeměpis. Vždy byl trpělivým a zvídavým žákem, ale je samozřejmostí, že jako malý chlapec upřednostňoval jízdu na koni a umění boje. To až s přibývajícím věkem začal dychtit po znalostech válečné taktiky, politiky a vůbec všeobecném rozhledu, který také postupem času získal. Vzhledem k tomu, že v té době měli nepřátele z mnoha stran, vydal se s otcem do nejedné bitvy, ačkoli by byl jeho otec raději, kdyby zůstal doma.
   Jeho otec jako pokrokový muž a vládce přijal ještě před Velkanovým narozením křesťanství za svou vlastní víru a spolu s ním i většina klanů, kterým vládnul. Díky tomu získal spojence na straně církve a všech říší, jež vyznávali římskokatolickou víru. Udělal tak především z toho důvodu, že jejich zemi sužovali upíři, konkrétně sám hrabě Drákula. Velkanův otec proti němu vedl jakousi válku celý svůj život, neboť už jeho praděd se zapřísáhl, že jejich rod zbaví jejich zemi těchto nestvůr. A když jeho otec přijal křesťanství, církev mu na oplátku slíbila svou pomoc a svého slibu doopravdy dostála. Toto poslání se stalo samozřejmě i Velkanovým. Učil se od nejlepších lovců nestvůr, kteří pracovali pro církev nebo byli dokonce z jejích řad. A tak se i z něj stal vynikající lovec, specializující se na upíry. Jeho život byl vcelku nebezpečný, ale chtěl svou zemi a lid ochránit, byla to jeho povinnost, jako jejich budoucího krále. Jenže osud si zahrává se všemi a zřejmě má velký smysl pro humor. Když se ve svých osmadvaceti letech snažil se svými nejvěrnějšími muži ulovit vlkodlaka, který začal řádit v jedné z vesnic, udělali chybu a celý lov se jim vymkl z rukou. Stále byl lovem, ale oni nebyli lovci, stali se kořistí. Všichni zemřeli, a bylo by lepší, kdyby se tak stalo i v případě Velkana. Toho však vlkodlak pouze zranil. Pokousal ho. A tak se Velkan, mladý Cikánský princ, stal sám jednou z příšer, které celý svůj život pronásledoval a zabíjel. Stal se vlkodlakem. To bylo horší nežli smrt. A nejhroznější to bylo pro jeho otce, který svého syna tolik miloval a stejně tak nenáviděl to, čím se stal. Nedokázal jej však zabít, ani z čistého milosrdenství, které by tak svému synovi dopřál, jeho duši, kterou by tak zachránil. A nejhorší bylo, že téměř každý muž v jeho zemi, celá Evropa pronásledovala noční tvory, jeho syn nemohl dál zůstat na hradě a nehodlal jej nechat zlynčovat svým lidem, ani jej nechtěl předhodit církvi. Nemohl dopustit, aby se kdokoli dozvěděl, čím se Velkan stal, tím by mohl ohrozil své postavení. Také se bál, že by svého syna opravdu začal nenávidět. Musel ho tedy ochránit, protože i přes to, čím se stal, byl stále jeho synem, jeho krví. Král věděl, že v jednom Irském království, kterému říkají Ingwirth Hold, přijme královna kohokoli bez ohledu na to, čím je, a že zde žijí všechny bytosti včetně lidí společně v míru. Pro někoho osvícené království, kde mohl najít útočiště a klidný domov, beze strachu. Pro jiné království barbarů a bezvěrců, či dokonce démonů. A přesně tam se král po roce rozhodl svého syna poslat, doufajíc, že tam najde domov, bezpečí a klid, i přes to, čím nyní je.
   Mladý princ se nebránil, i přes bolest, kterou viděl v očích své matky a sester, jež tak velmi miloval. Na svůj věk byl moudrý a chápal, že to tak bude nejlepší nejen pro něj a jeho rodinu, ale pro celé jeho království. Nemohl se chovat sobecky, ne když to všechno tolik miloval. Tentokrát musel vše, co mu bylo drahé chránit, ne před nepřáteli, nýbrž sám před sebou. A tak se, po tom, co se rozloučil se svou rodinou, vydal na dalekou cestu do neznámé země, o které se jen učil a slyšel spoustu báchorek a legend. Byla to dlouhá a nelehká cesta, vzhledem k tomu, že se Velkan stále učí ovládat a sžít se svou vlčí stránkou, i přes to, že je nezvykle klidná a rozvážná, stejně jako on sám. A po několika měsících mladý princ konečně stanul na břehu Irska i se svým grošovaným koněm. Pak už nebylo těžké dostat se přímo až do Ingwirth Holdu, ačkoli se zdálo, že je celá země sužovaná válkou. Jako by všechno bylo pod oparem jakési melancholie. Najde zde své štěstí a nový domov?

8. Schopnosti

    Velkan je vzdělaný muž, jak se na královského syna sluší a patří. Ovládá umění politiky, válečné strategie, i několik jazyků. Zná zvyky, dějiny a zeměpis téměř celé Evropy. Ovládá šerm a vrhání nožů. I před tím, nežli získal vlkodlačí schopnosti byl rychlý a obratný. Naopak nikdy příliš nevynikal silou.
   Jako vlkodlak má všechny schopnosti, jenže těmto tvorům náležejí. Zostřené smysly, větší sílu, rychlost i hbitost. Také rychlejší regeneraci a mnohem více desetiletí před sebou, nežli mají lidé. Mimo to také může samozřejmě s ostatními vlkodlaky telepaticky komunikovat. Své vlčí já celkem obstojně ovládá, na tak mladého vlkodlaka jako je on. A po několika měsících sebenenávisti tento úděl přijmul, neboť pochopil, že s tím stejně nic nenadělá a tak s vnitřním vlkem dobře vychází.   

9. Ostatní




Se svým koněm Vichrem:

Ve vlčí podobě:

Faceclaim: Alain Delon



10. E-mail: evaevazemanova@seznam.cz

Žádné komentáře:

Okomentovat