War Is Over

   Po dvou letech normanské nadvlády a útlaku skupina povstalců pod vedením Richarda Kearney, velitele královské gardy, byla příjezdem Jana Bezzemka a jeho armády nucena začít jednat dřív, než bylo v plánu. I přes neúplnou připravenost a početní nevýhodu se podařilo převzít pod kontrolu většinu hradu, zabít jednu z vůdkyň normanské vlády a osvobodit většinu vězňů, přívrženců královny Jasmine. Bylo jim ovšem jasné, že tuto převahu neudrží dlouho, a byl proto vyslán posel k dlouhodobému tajnému spojenci odboje, králi Aidanovi, vládci posledního svobodného irského království, v naději, že přijede včas, než přijde noc a započne rozhodující bitva, jelikož nejsilnějším protivníkem byli Černí jezdci, mocní upírští válečníci.

   Aidanova armáda byla sice mocná, ale drtivá síla nelítostných protivníků velmi rychle získávala převahu. Náhle však noc protnul záblesk bílého světla a z portálu, který nebyl po tisíciletí otevřen, vyšla armáda Faerie. Ta měla také v boji  také svůj zájem, neboť Morgana nečerpala svou moc pouze z královny Jasmine, ale též z krále faerijské říše, Oberona, zrazeného a vydaného vlastními lidmi. V momentu, kdy se vše zdálo ztraceno, je povolala jeho královna, Maeve, zdánlivě samotářská bylinkářka žijící v Ingwirthu už několik let, navzdory tomu, že není zvykem Fae zasahovat do pozemských záležitostí. Jejich příchod změnil chod bitvy – upíři nebyli schopni bojovníkům světla čelit, a Bezzemkova armáda byla bez své nejsilnější složky poražena. Delilah, jedna z představitelek, byla zabita na bitevním poli a Jan Bezzemek poznal svou prohru a se zbytky armády se stáhnul.

   Mezi vysvobozenými vězni byla k všeobecné radosti i královna Jasmine, která nezahynula v bitvě, jak si všichni mysleli, a též král Oberon. Fae, které přišly na pomoc a zůstaly věrné královskému páru, jsou nyní vyhnanci a bylo jim dovoleno zůstat v Ingwirthu mezi lidmi. Po dohodě s královnou Jasmine přislíbili chránit hranice a pomáhat obnovovat království, zpustošené válkou. Uběhly tři měsíce tvrdé práce a královna Jasmine společně s králem Aidanem a faerijským královským párem uspořádala slavnost na počest vítězství a nově vytvořeného spojenectví.

Herní poznámky: Hra bude od této chvíle pokračovat v oficiálních místnostech v době 3 měsíce po bitvě. Pro ty, kteří by si chtěli ještě zahrát bitvu, či válečné události, bude vytvořen speciální kanál na žádost. V rámci nových událostí vznikla nová rasa, která je nyní hratelná. Její popis naleznete v článku rasy.

ROK OD OKUPACE

 

 Je tomu již rok co Normanská vojska dobyla Ingwirth, co královna Jasmine zesnula rukou Morighan a lidé si museli přivyknout novému životu. nebylo to snadné leč říká se, že člověk si zvykne i na smrt. Nejinak tomu bylo nyní, lidé si začli zvykat v novém zřízení neboť to vypadalo, že žádná pomoc nedorazí, okupanti byli silní a jediné království, které ještě nepadlo se drželo jen zuby nehty nejspíše i protože Delilah posílala výbojné výpravy jen pro zdroje, kterých její armáda spotřebovala nemálo. 

  Lidé se opět začali veselit, jediné co bylo těžké byly tradice, místní oslavy jara abyly přeměněny na Velikonoce, neboť Normané byli křestané a neuznávali jinou víru, proot se svatyně bohů přesunuly hluboko do lesů, kde potají lidé nosili své dary , které díky odvádění šlechtě byly nuzné. přesto však na své bohy nezanevřeli a prosili je o pomoc v těchto hrozných časech.
  Díky menším zdrojům upadla i hygiena, tedy více lidé umíralo na příušnice a úplavice způsobené nedostatky mýdla a čisté vody.
   Popravy byly na denním pořádku, a to spíše pro výstrahu nebo´t jimi Delilah sržela lid ve střehu a poddajný. matky se bály o syny, Synové o své milované, nikdo si nedovolil otevřeně mluvit proti režimu, protože byl ihned potrestán a tak pár mužů přišlo o paži, některé ženy o jazyk a pár i o život. Nebyly to šťastné časy. Daně byly vysoké a všudypřítomné vojsko s uvolněnými mravy i pravidly, občas usměrňované snad jen černou gardou upířích jezdců, kteří v důsledku pak nebyli o nic přívětivější, nepřidávaly na náladě.
   Odboj, který celou dobu vznikal, se musel velmi dobře ukrývat, výchozí z hradu byli těžce hlídaní a tak nebylo snadné sbírat zbraně, zbroj i jiné zásoby nezbytné k přípravě na občanské boje. Bylo to těžší než se zdálo, přesto se však lidé stále milovali, děti se stále rodily a samozřejmě nebyly ani vyjímky kdy se děvčata Ingwirthu zamilovala do normanských jinochů a opačně. Ne každý byl z jádra zlý, voják jde kam mu rozkážou a tak se i normané začlenili do běžného života.
   Jediní kteří profitovali ze změn byli samozřejmě kolaboranti, šlechta i nižší stavy, které se přiayl otevřeně k Normanům dostali půdu, postavení a ochranu. Někteří byli za kolaboranty považováni neprávem, někteří donášeli zase potají. Tak jak to už v těchto časech bývá...

POPRAVA

Dne (budeme hlasovat o datu akce)

budiž oznámeno, že platnéř kvůli zlodějně a nekalým úmyslům a činům proti koruně popraven bude, a to smrtí potupnou, oběšením a utopením. Na pranýři poté vystaven bude aby lid mohl házením shnilého ovoce najevo svou nelibost dáti!

(Ano děti rozhodla jsem se pro akci, zda budete přihlížet nebo se rozhodnete platnéře zachránit je jen na vás, jde především o to abychom se společně opět sešli a oživili si lásku k našemu rpg :3)

Nové pořádky

   

Vše utichlo, Ingwirth byl poražen a na trůn nastoupily nové vládkyně, s nimi, také nové pořádky, místo gardy a vojáků natoupila složka pojmenovaná Černí jezdci, lidé jim ale říkali stvůry, démoni, byli to elitní vojáci vycvičení k nemilosrdnosti, jen tak Delilah udržela morálku. byla to vláda strachu, ale držela pevně a těsně, a každý kdo nepoklekl to pocítil. Vše se změnilo a zároveň? Zůstalo stejné. Normanská šlechta osídlila hrad, ti co byli nepohodlní dostali nvé úkoly aby nepřekáželi, pár vzpurných bylo popraveno aby lid zkrotl. Chudí byli pořád chudí, bohatí už nemuseli být bohatí. Město zase muselo začít fungovat, jediné co pocítilo byl strach, tlak a obavy. Už nešlo o mírumilovné svobodné královstí. Náboženství byla potlačena, keltské háje zničeny. Nastoupilo křesťanství. Vše ostatní byo trestáno. Povinné nedlní vše, odvádění desátek a zpovědi. Zvýšení daní, výroba pro hrad. Ve městě se zvedl počet upírů a vlkodlaků, tím se zvýšil i teror, protože nešlo zdaleka o tak mírumilovné bytosti, které běžně obývaly dvůr královny Jasmine. Ta? Ani neměla úctyhodný pohřeb. To noví panovníci nedovolili. Místo v hrobce bylo obsypané květinami jen do doby, než za vyjdření náklonnosti bývalé královně, začaly padat tvrdé tresty. Každý dostal své pevné místo, dle toho jak byl nápomocný novému režimu nebo ne:

• Angelique de Plessis de Belliére - pokračuje ve špionské práci pro Delilah, zůstal jí dům a majetek, musela ale ubytovat vojáky černých jezdců, zdravotní stav: v pořádku
• Alciellë Raven - dostala za úkol starat se o děti na hradě, apatyka byla zavřena a ona vede školku, díky tomu, že ji nalezli s Rose a Seanem, přibylo čerstvé novorozeně, které nikdo neví čí je, plus další potomstvo hradu, aby matky mohly sloužit a nerozptylovat se , zdravotní stav: v pořádku
• Claire Quinsey - odmítla pokleknout, přišla o dítě, momentálně je zavřená v šatlavě dokud se neumoudří, zdravotní stav: pohmožděná, těsně po porodu, psychicky mimo sebe
• Padma - kejklířský tábor byl zrušen jako nekřesťanský a ona i ostatní členové pracují na hradě jako služebnictvo, Padma pracuje v kuchyni, zdravotní stav: v bitvě utrpěla odřeniny a sečnou ránu na pravé ruce
• Leechan- utekla do lesů, kde ji našla vojenská garda, nyní dělá nucené práce na hradě, ve stájích, zdravotní stav: při zajímání ji zbili, je pohmožděná na těle i ve tváři
• Shéoré Tabárí- upír utekl do lesů, po cestě narazil na tajné kobky vedoucí do starého domu Van Dornerů který je již léta opuštěný, usídlil se tam a zatím o něm nikdo neví, nicméně s tím pádem musí mít na pozoru aby nebyl viděn, zdravotní stav: než se stihl skrýt uštědřily mu první ranní paprsky popáleninu na polovině obličeje, která se bude hojit několik měsíců (je na hráči, zda si nějakou jizvu ponechá nebo se vyhojí zcela)
• Naira Van Wassernaer - poklekla, díky jejím schopnostem dostala na starost královské stáje a stará se o koně černých jezdců i dalších vojáků, práce je mnoho, spát musí v malém pokoji vybudovaném přímo ve stájích, zdravotní stav: při bitvě utrpěla tupou ránu do levé ruky, od které jí zůstal nehybný prostředníček
• Richard - poklekl, čímž si v ruce udržel alespoň nějaké možnosti v podobě zbraně, byl však degradován na obyčejného vojáka hlídajícího hradby, zbroj gardy byla zničena, je odhodlaný vybudovat odboj proti novým vládkyním a sehnat spojence, kteří touží po návratu starých pořádků, zdravotní stav:
• Balduin s Elizabeth - povedlo se jim prchnout ještě před tím, než jim kdokoli stihl zabránit, uchýlili do okolí Ingwirthu, Balduin vybudoval malou skrytou chatu v lese, odkud plánuje pomoct odboji a oslabovat nynější vládu,
  zdravotní stav: Elizabeth má zvrtnutý kotník u pravé nohy, Balduin je pohmožděný z bitvy, ale nic vážnějšího neutržil
• Jamie - věškerou svou energii začal směřovat na to, aby vysvobodil svou Claire z vězení, příkazem mu však byla stanovena výpomoc v kovárně, zdravotní stav: v pořádku
• Archer - nepoklekl, tím pádem mu bylo sebráno vše, co šlo, jeho zbraně, zbroj, nakonec také vlčí podstata, když mu Morighan stvořila  obojek, který brání jeho přeměně, stal se obyčejným sluhou normanské šlechty na hradě, zdravotní stav: běžná zranění z bitvy, ale díky obojku potlačujícímu jeho vlčí podstatu se mu pohmožděniny a sečné rány hojí pomaleji
• Julian - poslušný velitel oddílů Delilah se ujal potlačování veškerých známek odporu v království, královny v něj mají značnou důvěru, proto mu ponechaly rozsáhlé pravomoce, podléhá přímo jejich příkazům (tedy adminům), zdravotní stav: běžná zranění z bitvy
• María - Slouží Angelique, která v domě hostí černé jezdce, musí se potýkat s každodenními výpady těchto démonů, mezi kterými jsou nejen lidé, zdravotní stav: pohmožděnina na krku od neurvalého normanského upíra
• Lucian - Jeho kovárna byla samozřejmě skonfiskována normany, pracuje nyní tam pod pohrůžkou, že bude vystaven slunci, pokud nebude spolupracovat, k ruce dostal silného Jamieho, kovárna byla přesunuta do podhradí, zdravotní stav: Obdržel několik ran do obličeje, nějakou dobu neuvidí na jedno oko
• Eliza - Chvíli přebývala na panství nedaleko, ale i tam pak dosáhla ruka normanů, místo toho aby byla paní panství, tak nyní slouží normanským šlechticům, kteří dostali její panství za zásluh v bitvě, zdravotní stav: psychicky vše špatně snáší, je velmi bledá a díky post traumatu má tendenci omdlévat
• Laura - příliš váhala s pokleknutím, takže padla do oka jednomu normanskému šlechtici, který ji zajmul a po požehnání Delilah si ji nechal jako osobní služku, nemohla vycházet z hradu a byla na očích jeho nenechavých prstů, zdravotní stav: dobrý, až na pár škrábnutí, nicméně díky hodnému pánovi získává pravidelně nějaké ty podlitiny, když neuposlechne rozkaz
• D'Arcy - potom co mu vyrvali sestru z náručí byl i on odveden, poklekl jako ona, byla mu přidělena práce řadového vojáka a hlídá bránu města spolu s Richardem a dalšími, zdravotní stav: v boji utrpěl zranění nohy, nějakou dobu bude kulhat než se vše spraví
• Bartolomeo - Chtěl utéci ale jeho vlastní síla ho zklamala, Morighan si všimla jeho aury, vzala ho do hradu na zkoumání, nyní dělá jejího osobního sluhu, jeho moc je utlumena magickým obojkem aby nemohl manipulovat lidmi z hradu, zdravotní stav: op bitvě je celkme v pořádku, ale utlumující obojek mu čas od času způsobuje nepříjemné bolesti hlavy
• Einar - proměnil se v bestii, kterou si Jasmine přála aby vypustil a ovládnul, díky tomu byl schopen utéci mimo podhradí do lesů, avšak díky své síle zůstal v hledáčku a pátrá po něm Morganina eskadra aby jej přivedli zpět. Zdravotní stav: dobrý, ale propast mezi vlkem a člověkem se velmi zůžila, stačí rozrušení a jeho vlk bere nadvládu nad tělem, je teď na ně aby vybojoval tuto bitvu a naučil se vlka ovládnout
• Velkan - přišel do města v nevhodnou chvíli, získal si srdce bývalých kejklířů ve kterých našel přátele, pracuje v hradních sýpkách a stará se o dodávky potravin na hrad, zdravotní stav: vcelku dobrý, ale díky obojku potlačujícímu jeho vlkodlačí podstatu se mu všechny rány i pohmožděniny hojí pomalu a chvíli bbude ještě nezvykle rozbolavělý
• Ásbjorn - nejsmutnější konec ze všech, byl jedním z popravených po bitvě, jeho oběť a statečnost nebudou zapomenuty
• Gwynn - v bitvě přišla o dítě, její osud jí zavedl do prádelny, kde je nucena starat se o hradní prádlo, spí přímo v prádelně, kde má kavalec a krb, zdravotní stav: fyzicky dobrý, psychicky je na tom špatně, neunesla ztrátu dítěte i odloučení od Einara
• Gall - s úlevou zjistil, že Rose je v pořádku v rukou školky přidělené Alciellë, sám skončil na nucené práci na hradě, stará se o zásby dřeva a o topení, tatéž o všechna ohniště a krby, na krku si také vysloužil slušivý náhrdelník potlačující jeho vlčí podstatu aby se nebouřil, zdravotní stav: slušný, hojí se pomaleji z ran co utrpěl v bitvě, nejvíce ale trpí tím, že je vetšinu týdne odloučený od své dcerky
• Ragna - o jejím osudu není nic známo, zmizela
• Korialstrasz - o jeho osudu taktéž nikdo nic neví, proslýchá se, že jeho hlas občas slyší z kobek pod domem Angelique
• Diana - hodná nesmělá dívka, ve které nikdo nevidí ohrožení, stala se služkou v trůnním sále, stará se o občerstvení a pití a čistotu sálu, zdravotní stav: v pořádku
• Marcus - o jeho stvu se polemizuje, objevil se ve městě spolu s družinou normanů, většina jej považuje za zrádce, vypadá jako vyměněný a má místo po boku Morighan, za kterou dělá špinavou práci, zdravotní stav: bez újmy
• Malakai - kdo ho znal , ho nyní považuje za zrádce

Obléhání

   Každý v Ingwirthu věděl, že ani po bitvě není všemu konec - tuto obavu ostatně jen před pár dny potvrdili zvědové, kteří hlásili, že další království lehlo popelem. Málokdo však tušil, jak vážná situace doopravdy je. Jejich královna, Jasmine, přišla během bitvy o moc, byla jí vyrvána mocnou čarodějkou jménem Morighan, spojenkyní normanského velitele, dívky jménem Delilah, která se skrývala za identitu svého zabedněného manžela Henryho. Netradiční duo? Snad. Na druhou stranu však velice schopné a efektní, jak dokazovala řada výher na irském ostrově. Jednotlivá keltská království byla pleněna a podmaňována anglickým králem normanského původu, Janem. Ingwirth byl jen další z nich a před městem čekal nelehký úkol - vypořádat se s mocí, jež je měla v rukou královny chránit, avšak kvůli Delilah a Morighan bude rozsévat zkázu.

Morighan sedí u stolce, na kterém je usazen vrchní velící normanských vojsk, Delilah. Svírá v ruce kámen, vyňatý z jílce meče, který před měsícem zranil ingwirthskou královnu. Zasměje se hrozivým smíchem spokojeně zkroucenými rudými rty. "Můj panovníče a vládče, tato trofej je nejcennější co kdy naše vojska v rukou svírala..." Podívá se na něj černě orámovanýma očima a člověk by snad i v tom pohledu hledal smyslnost. "Moc té vyzáblé královničky předčila veškerá očekávání, myslela jsem že staletí si na ní vybrala svou daň, ale opak je pravdou, můj panovníče..." informuje osobu sedící na stolci, která je oděná v těžkém brnění zkropením četnými škrábanci a krví nepřátel z poslední bitvy, kterou vedli v sousedním království Ingwirthu. Jen Ingwirth a království krále Aidana zůstalo zatím bez podmanění. Chabé snahy o vzpoury jsou potlačeny v zárodku. "Přiveďte vězně..." poručí Morighan strážným v černých zbrojích a sevře kámen v ruce až ucítí jeho ostré hrany zabodávající se do hebké kůže její dlaně. Zasměje se spokojeně. "Podívej, co dokáže... Představ si zbraň, očarovanou zbraň tímto kamenem, můj vládče..." Zavrní zlověstně a když před ní předhodí muže, který patřil do vyšších řad vojska právě podmaněného království, namíří dlaň s tímto kamenem přímo k němu. Koncentruje se a z kamene vyšlehne zničující paprsek, těžko jej označit za záblesk, jiskru, plamen či ledové světlo. Jeho tvar ale není důležitý, výsledek je ten, že muž naproti Morighan se změní v jedinou chvíli v kupku popela. Morighan otočí své oči na osobu na stolci a zvedne obočí tázavě v očekávání reakce. 

Tak takhle chutnalo vítězství v těchto končinách - jako kyselé irské víno, neboť hrozny v těchto chladných, neustále deštivých krajích dozrávalo velmi neochotně a kyselosti se nezbavilo takřka nikdy. Delilah, vrchní velitel normanských vojsk, pasovaný rytíř a též žena, co se narodila do špatného těla a obdržela v dětství zejména mužskou výchovu, jej lehce znechuceně poválí na jazyku, než polkne. Na danou chuť by si měla zvyknout, pokud zde nyní hodlá pár měsíců pobývat a dohlédnout na správu všech dobytých království. Těch, které již vyplenili, i těch, které stále leží před nimi. Ze zamyšlení jí vytrhne až hlas její společnice, pronikavý, hrdý a charismatický, prázdný výraz nahradilo hluboké zaujetí jejími slovy, přičemž pobídka, aby pokračovala, přijde pouze v podobně povytáhnutého obočí, úsměvu a pokynutí rukou. "Takže to stálo za to?" otáže se. Všechny ty zbytečné ztráty na životech, bitva v otevřeném poli, kdy se s královnou musela utkat v na její vkus příliš teatrálním souboji, namísto toho, aby si celé království podmanili rychlým, přímým útokem na jejich řady, který by je zdrtil. Trpělivě, aniž by někam pospíchala, počká na demonstraci síly kamene. Magie jí možná nebyla cizí, dosud však viděla plný rozsah jen díky Morighan a ostatní čaroděje i čarodějky podceňovala. To se mohlo ukázkou snadno změnil - leč nestalo se tak, neboť to právě Morighan lapila moc malé královničky nějakého hloupého pohanského království do artefaktu, zkrotila ji díky lsti a žena, s níž se na bojišti utkala, si tehdy zjevně ani trochu neuvědomovala důsledky bitvy, kterou království možná vyhrálo, ale přesto ztratilo mnohem více. Pomalu se zvedne, odkládaje pohár s vínem na stolec, snad i trochu ztěžka kvůli únavě a zátěži, kterou představovalo brnění, které vidělo již řadu bitev, než přejde k Morighan, vedle níž zastaví. Na rtech jí hrál spokojený úsměv. "Má drahá... Myslím, že teď už proti nám nemají ani špetku naděje." Pohledem sklouzne na kupičku popela před ní, co byla ještě před chvílí člověk. "Tenhle triumf patří především tobě. A já ti za něj děkuji." 

Impozantní pohyby ženy v brnění nenechají jedno srdce chladné, obdivuji ji, a také ji potřebuji, k dosažení svých cílů bych muže nevyužila, nevěřím jim, obyčejně se zajímají jen o pár orgánů a o plané bitky, nikdy by je nenapadlo nic tak promyšleného jako jsme právě nyní my dvě provedly. "A představte si, má paní, co dokáže zbraň s touto mocí, nemusíte tít, jediným rozmachem změníte soupeře kolem sebe v popel..." Zvednu se a jdu k hromádce, kterou proseju mezi prsty, otočím se na služebnou a zvednu obočí. Ta rozklepaně ihned přiběhne uklidit to, co před chvílí bylo lidskou bytostí. Usměji se a ukloním se naoko skromně mé paní, Delilah. "Bez vašeho válečného umu by nebylo nic, má paní... A nyní... pokud dovolíte, půjdu začít vytvářet naši ultimátní zbraň, abychom mohli brzy vyjet za dalším vítězstvím..." Přistoupím k ní a s pohledem do očí vezmu její ručku a naznačím políbení. Nesluší se to, jistě, ale v mých očích zahrají jiskry a poté se odeberu do komnat.

*** Pár dní později sedím ve svých komnatách nově dobytého hradu a spokojeně hledím na magnificentní výsledek mé práce. Bič, který zdobí fialově zářící drahokam, zasazený nadpřirozenými způsoby, zatavený a pevně padnoucí do rukojeti zbraně, která je perfektně vyvážená a zakončená devíti spletenými pruty. Devítiocasá kočka, dlouhá několik metrů, při dobrém švihu rozeseje zkázu do deseti metrů kolem sebe. Spokojeně zvednu ruku a už u mne stojí služebná. "Vzkažte paní, že zbraň je hotová..." Ani se na ni nepodívám a usrknu z vína, než odejde služka, poté vstanu a zastavím se u okna s pohledem do dáli. Pomsta bude má... Konečně.... 

Modrýma očima, v nichž však bylo velmi těžké vyčíst jakékoliv emoce, hleděla na nádvoří dobitého hradu, opíraje se o parapet arkádového okna. Na tváři jí pohrával spokojený úsměv. Král padl, ať žije král - byla to hračka. Další území z mnoha, které si podmanili až komicky snadno. I nyní byl veškerý odpor ve městě byl zlomen díky přesile i účinným přesvědčovacím metodám, které měli všichni okupanti na dobitém území. Stačilo apelovat na rodiny, na blízké a jejich bezpečí a následně sledovat, jak se z očí vytrácí jiskra naděje na změnu, jakmile si tací uvědomili, že pro království by je museli obětovat. Tyhle myšlenkové pochody Delilah nikdy nepochopila - jednou složila slib věrnosti a pokud by pro království měla dát všanc i své vlastní děti (což se však nikdy nestane, neb děti neměla a nejspíš ani mít nebude), udělala by tak bez váhání. Proto byla rytířem. A proto stále zde, triumfující. Jemně nakloní hlavu, když za sebou uslyší klapot podpatků bot jedné ze služebných, co jí přinesla vzkaz od Morighan. Odbila jej kývnutím, dlouhou však neváhala, aby se za svou přítelkyní a společnicí v boji vypravila. Brnění tentokrát nahradily jezdecké kalhoty, vysoké boty a košile přepásaná opaskem - netradiční oděv pro ženu, ale bylo na Delilah snad vůbec něco klasického? Snad jen Morighan byla jediná, u které se vůbec obtěžovala klepat, než vstoupila do jejích komnat. Očima prve přejede čarodějku, než jí pohled okamžitě padne na zbraň položenou na stole. "Bič?" Povytáhne obočí, než se rozverně usměje. "Jak... originální." Nevadilo jí to, jak by také, snad to bylo i dobře - svůj meč dostala od otce, vyrobený přesně do její ruky a pro její váhu, aby se jí s ním lépe pracovalo. Vzdávala by se ho jen s těžkým srdcem - takhle nebude muset. "Smím?" Znova pohlédne na Morighan, aby se dovolila, jestli může bič vzít do ruky. Pravda, bude si práci s ním muset řádně zopakovat, avšak obecně vzato byla přirozený talent na jakýkoliv pohyb, ať se jednalo o tanec či přednostně o boj. Neměl by s tím být tedy nejmenší problém. S touhle zbraní již nebránilo nic v jejich cestě ke konečnému úspěchu a získání tohoto nehostinného ostrova, co se věčně utápěl v mlze a proudech deště. 

Na zaklepání jsem reagovala veselým, jen pojď dál. Sledovala jsem pohyby, které byly ladné i přes mužné oblečení a hleděla na svou paní, kterou jsem obdivovala, na rozdíl od jejího muže, který byl psychický vykleštěnec, který myslel kdovíjak není chytrý a jak má vše pod kontrolou, zatímco si leštil svůj meč, my vymyslely dokonalý plán ve kterém on opravdu nefiguroval, ač si to ostatní mysleli, v brnění byla Delilah nikoliv ten budižkničemu. Uculím se a vstanu když zareaguje na bič. Zvednu koutky k úsměvu a přejdu pomalu k ní. "Myslím, že přesně vyjadřuje to jaká jsi..." povím jí šeptem, když se nakloním k jejímu uchu. Vezmu pevnou, tepanou a pak kůží ovázanou rukojeť do rukou, abych zbraň až obřadně podala Delilah. "Musíš..." Podívám se jí do očí s hravými jiskřičkami a podám ji bič aby jej zkusila, potěžkala a pocítila jak perfektně vyvážený je. "Pokus se mě netrefit... Ještě bych chtěla dokončit to, co mám, než se změním v prach a popel..." zažertuji, kouzlo toho biče je silné ale to jsem já také a navíc... Je třeba naučit se ovládat jeho moc, nefunguje jako natahovací hodiny. Postavím se k ní zezadu a pomůžu ji natáhnout ruku. "Je to prodloužení tvé paže, sžij se s ním, prociť jeho energii a bude ti sloužit, divoká nespoutaná energie, která je v něm uvězněná ti bude slušet víc než té královničce..." ujistím ji a pak poodstoupím, aby si jej mohla vyzkoušet. 

"Nevím, jestli mi to lichotí či ne..." odpoví hravě. Samozřejmě, že lichotilo. Delilah nikdy nebyla tiché a poddajné stvoření, které by se chtělo odkazovat na ženskou slabost a křehkost, které by si chtělo hrát na princeznu v nesnázích. To se raději zachránila sama a pokud to někdo věděl, byla to Morighan. Muži jí odpuzovali, vnímala je jako primitivní, pudově založené hlupáky - samozřejmě se našly výjimky třebas v podobě jejího krále či několika vojevůdců, ovšem její manžel veškeré vyhlídky a naděje ohledně užitečnosti mužského pokolení ještě snižoval, zatímco Morighan byla archetypem dokonalé, silné válečnice. Možná tak sice nevypadala, ale Delilah věděla své - znala ji a znala též rozsah její moci, nyní ztělesněný do biče před ní, neb jen někdo jako její důvěrná přítelkyně by dokázala moc té maličké královničky skutečně přeměnit v artefakt nezměrné moci. Téměř bázlivě po rukojeti biče prsty, než ji stiskne, pevně a jistě, avšak s jistým respektem. Věděla, co dokáže a sic jí nikdy netrápily lidské síly a jejich nahraditelnost, Morighan byla jedna z mála osob, která by nahraditelná nebyla. Nikdy. Nejspíš byla chyba se na černovlasou čarodějku natolik vázat a spoléhat, avšak Delilah... nu, mileráda podlehla jejímu kouzlu - šarmu a vychytralosti. "Díky..." I toto byla pro Delilah nezvyklá slova, které si nevysloužil jen tak každý. "A to by nikdo z nás nechtěl..." doplní. Zní uvolněně a hravě, není to však zcela přesné - mluvila pravdu a nic než pravdu, jen ji jemně obalila do škádlivého humoru. Nechá se vést, poradit si od té, jíž skutečně věří, že rada bude dobrá a užitečná. Zároveň ji však nechá odstoupit do dostatečné vzdálenosti, než se odhodlá bičem prásknout, snad trochu trhaným a prozatím ne zcela ladným pohybem, ale co na tom záleželo? Zvykne si. Prozatím jen cítila sílu, kterou třímala v ruce, cítila tepající magii, cítila moc, které byla škoda pro jednu bezvýznamnou irskou čubku, když ji mohly držet v ruce. A tak práskne ještě jednou - a hned je to o něco lepší, o něco jistější. Až tehdy se nadšeně otočí směrem k Morighan, oči jí září, jako by snad byla malé dítě, co dostalo lízátko. Ne, ona dostala něco mnohem lepšího - něco, čím se konečně zavděčí svému králi, až mu složí k nohám podmaněné Irsko. "Je perfektní. Smím si již nechat, nebo jej ještě chceš mít pod kontrolou?" Vskutku jak malé dítě. "Díky, Morighan," řekne ještě jednou. "Věděla jsem, že budeš lepší než všichni ti... břídilové okolo. Mnohem lepší..." 

Odfrknu si a podívám se na ni vědoucím pohledem. Sice se špičkujeme, ale ani jedna nejsme přehnaně skromná naivka jako ta.... Odfrknu si jen při pomyšlení na tu flundru z ingwirthského království. Moje zhnusení je zřejmé, Delilah ví, jaký mám k té ženě "vztah". Poklepu na desku stolu před sebou dlouhými ostře nabroušenými nehty, které nosím, aby umocňovaly můj zastrašující vzhled, podpořený tmavými konturami kolem očí a rudými rty. Skousnu si ret, když pomáhám Delilah s jejím učením, její vůně je něco mezi slanou vodou a nespoutaným plápolajícím ohněm, její nemilosrdnost a cílevědomost byly věci, které mne vždy uchvacovaly a bylo jedno zda tyto vlastnosti má muž, či žena. Neochotně jí dám prostor a opřu se o římsu krbu abych jí nechala užít si moc, kterou jsem pro ni uvěznila, zkrotila a přetvořila v nezměrnou zbraň, které se v boji nikdo nevyrovná, nikdo koho znám...jediný kdo by to dovedl je již pod drnem, můj nejdražší, ale dost patetičnosti. Zvednu hrdě hlavu po jejích pochvalách a kývnu k ní. "Děkuji, má paní... Bylo mi ctí... Je váš, co s ním budete dělat je jen vaše vůle a volba. Ale doporučila bych s touto zbraní přijít až v moment vašeho trimfu, je zbytečné plýtvat jí na plebs... Ta síla skýtá mnohé... Nedovedete si to ani představit, má paní," ujistím ji, bič od ní převezmu a uložím jej do sametového pouzdra, abych jí je skoro obřadně předala s pohledem do jejích očí a s jemným přejetím po její ruce, které bylo zcela záměrné.

*** Ryk a trubka ohlašující počátek vpádu. Zničit příhraničí bylo až žalostně snadné, kdo se nezalekl biče Delilah, ten podlehl vojsku nebo padl do zajetí, po nedávné bitvě byla obrana Ingwirthu oslabená a nebylo těžké pro naši plnou sílu vpadnout přímo do srdce této , nutno podotknout, překrásné země. "Zase se vidíme... Země která je požehnaná a tolik staletí byla v rukou nepravých," pomyslím si hořce a pobídnu koně, aby přejel do čela, připojíc se tak k mé paní. "Je to den vašeho triumfu... Chcete aby ten hlupák vezl vaši záštitu?" Naparující se krocan v podobě předvoje, hrdě nesoucí vlajku normanského království - Anglie je jen figurkou, která se mi hnusila, osobně jsem obdivovala Delilah, že byla schopna vedle někoho takového ulehnout každý večer do postele. 

Její radu si vzala k srdci. Bič měla přirozeně u sebe, zbraně byly stvořené k tomu, aby se využívaly, nikoli na ozdobu - i proto měla Delilah ráda prosté, praktické věci, jednoduše vyvedené, žádné přezdobené zbraně a zbytečně těžká brnění. Na plebs byla ale škoda využít něco tak mocného, ohromujícího, navíc by zcela zbytečně odhalila jeho sílu zbytečně brzy, ještě předtím, než se jí dostane privilegia svrhnout z trůnu jednu z mála, která se ještě bránila. Ne na dlouho... Na tváři měla sebevědomý úsměv, co se pro jednou neskrýval za hledím přilbice, neb ta zůstala připnutá k sedlu. Nepotřebovala ji, nechystala se do krvavého boje, kde by jim kolem hlavy svištěly šípy. Pootočí hlavu, když uslyší velice známý a také milý hlas, který patří její společnici a důvěrné přítelkyni. Snad důvěrnější, než bylo vhodné, ale její manžel byl zabedněnec, který nedokázal Delilah uspokojit jak mentálně, tak fyzicky, o čemž svědčil i fakt, že si ničeho mezi dvěma ženami nevšiml. Uchechtne se, když zmíní toho bídáka jedoucího v předu, držícího zástavu, která hlásala jediné - změnu pána a tedy i změnu poměrů. "Na co jiného je dobrý?" Podívá se na ni poočku, hravě s ironií v hlase. Obě věděli, že jeho jediný význam v této výpravě spočíval v tom, aby se za něj Delilah mohla se svou identitou skrýt a vzbudit až později náležitou reakci. Žena v čele vojska? Kdo to kdy viděl? Nu... Teď a tady, Ingwirth, který pochopil, že jejich královnička nebyla zas tak silná a charakterní osobnost, jak si snad mohli myslet. "Tenhle den mu stejně nepatří. Je to pěšák. Den je náš, má drahá Morighan." Jak svědčila armáda, která se táhla v dlouhém voji za nimi. Delilah věděla, že jen za moment nastoupí trubač s lesním rohem, což se hned vzápětí stalo - aby do něj zadul a na jeho pokyn vycvičení vojáci zaujali pevnou linii, která značila jediné. Byla jen otázka pár sekund, než začne samotné dobývání. Vyjednávání? To nehrozilo. Vyjednávají slaboši, kteří si nejsou jistí o své výhře.

   Před branami Ingwirthu zavlál prapor se lvem - erbovním zvířetem Plantagenetů a anglického království. Silné vojsko se rozestoupilo do dlouhé řady, v jehož čele stanul rytíř. Po jeho boku se jen zakrátko objeví druhý obrněnec - tentokrát je to samotná Delilah, s bičem zavěšeným u boku a mečem v ruce. Tvářila se jistě, znala konec celé bitvy - s čímkoliv jiným než vítězstvím nepočítala. Když tedy vydala rozkaz k zahájení zteče, podpořená duněním rohů, na tváři jí hrál sebevědomý úsměv.

Zprávy od zvědů...

Dnes posel donesl zprávy , 

byla vyhlášena vojenská pohotovost a zpřísněné podmínky pro cestování, 

vycestovat mimo hlavní město není možné... přilehlé osady musí dávat velký pozor a nevzdalovat se daleko, hrozí nebezpečí útoků výzvědných sil Normanů.

Má paní,

východní království padlo,

Normandská vojska zajala Východního krále,

obsadili tvrz a hlavní město, jejich počet je neskutečný.

Dle informací, za které ztratil život nejeden náš špeh,

jsme zbyli již jen my a jižní království Aidana.

Uprchlíci se stáhli právě na jih, ale vyhlídky nejsou dobré...

Normané plánují dokončit invazi v nejbližších týdnech.

Váš věrný sluha Martinien.

Sčítání padlých

Je dobojováno. Bitevní pole je poseté mrtvými, na nichž v nestřežených chvílích hodují vlci či jiné šelmy, zem i voda se zabarvila krví spojenců i nepřátel. Po boji tak přichází ta nejtěžší část války - počítání padlých, pálení jejich těl, aby se pomocí mrtvol dále nešířily nemoci a aby jim byla po smrti dopřána volnost větru a nespoutanost ptáků. Následující obyvatelné Ingwirthu tedy zůstali ležet a bojišti nebo se ztratili ve všeobecné vřavě, aniž by již byli kdykoliv později znova spatřeni:

Lidé

Aisling
Braden Dermott
Esme
Sterlan "Velký" Clegane
Čarodějové/Čarodějky
Bran McDorch
Demetria Cortézse
Linda
Maxmilián Werner
Nikolaj
Sollis Thorn
Wilhelmina von Eichendorff
Upíři
Adrian Calveit
Ciaran Séitheach
Max
Vlkodlaci
Gabriel von Nostradu
Tadashi

Šťastný? Konec bitvy..

Bitva je u konce

 Bitva skončila kapitulací a ústupem Normanského vojska, radost na jedné straně vystřídal strach o život raněných, smutek ze ztráty přátel a milovaných v bitvě. Válka nikdy nekončí naprostým štěstím, úlevou možná, ale štěstím nikoliv. 

ČISTKA

Závěr akce poslouží zároveň jako čistka, každý napíše jeden post za svou postavu (A to včetne nás adminů) kvůli sjednocení děje akce a hlavních fór. Nemusí být ani 4 řádky, ale budou tam tyto údaje, kde se postava nachází (bud na válečném poli, nebo byla v ingwirthu), v jakém stavu je: raněná, zdravá, co dělá (čeká na příchod vojska domů, ošetřuje atd) a s kým je. 

Máte čas tyto postíky napsat ***do konce ledna***, poté pošleme závěrečný post a sjednotí se čas , dohrajte tedy i hry na hlavních forech poté už nebude možné je dohrát. Postavy, které nebudou zapsané budou brány jako zabité při bitvě :)

P.S. Uznám i pokud napíšete za jedu svou postavu abyste nemuseli přepínat a v tom oddělené odstavci napíšete údaje o všech svých postavách :3

Díky za spolupráci a omluva za menší aktivitu ke konci akce z důvodu mojí práce a Sunny zkouškového. 

S láskou a těšením na další pokračování Alci <3

VÁLKA pokračování

OSUD PROMLUVIL...

Novinky!!!

Lide Ingwirthu , zkontroluj si e-mail

najdeš na něm novinku, kterou je třeba vyzkoušet a potřebujeme k tomu právě TEBE a co nejdříve. 

S láskou

Jasmine

Válečný stav

Válka

    To, čeho se lidé nejvíce obávali, stejně jako naše královna se stalo skutečností, místo oslav konce léta a úspěšných žní na Ingwirth padl strach, pach smrti se táhnul od hranic, které byly již dobity a krkavci létají nad těly mrtvých. Normanské osady ve vypleněných vesnicích sousedního království jsou slyšet rykotem a oslavami. Všichni bojeschopní, ženy, dívky, muži i starci vyrazili na pochod k hranicím, bránit svou čest, svobodu, bránit suverenitu, kterou Ingwirth budoval za vlády královny Jasmine O'Ravenheart. pochod není veselý, pochmurná nálada se rozprostírá táborem, který vždy rozbijí aby se armáda nevyčerpala ještě před bojem. Kejklíři a hudebníci se snaží rozveselit ponuré dny, přesto spíše znějí písně bardů, které mluví o zkázách sousedních království, o nemilosrdnosti nepřátel a jejich touze podrobit celé ostrovy. královna vždy vyjde s úsměvem a povzbudivými slovy, sama se vyzbrojila, lid vidí, že má v úmyslu jít v první linii. Jak vše dopadne je ve hvězdách...

Letní rozmary + čistka

Letní rozmary a čistka 

 

Sic léto již pokročilo a prakticky se již překlenulo do druhé poloviny, nikdy není pozdě na jeho oslavu. Proto se královna Jasmine rozhodla uspořádat ples pod širým nebem, aby všechny bytosti dostaly možnost vychutnat si první plody letošní sklizně - ať už hovoříme o chlebu upečeném z čerstvě vymleté mouky či o jablečném vínu ze sotva uzrálých drobných jablek. 

Ples se bude pro výše postavené konat na nádvoří hradu stejně jako v zahradách, těch otevřených i zimních, a bude oficiálně zahájen po západu Slunce uvítáním královny (tedy v 19.00), po němž začne hrát hradní kapela, zatímco lidu nechť tohoto večera patří podhradí.

Akce bude míněna též jako čistka, proto je důležité, abyste za každou postavu, kterou si chcete nechat, napsali alespoň jeden smysluplný post. Vzhledem k tomuto faktu prosím napište datum, které se vám nejvíce hodí - prvním a naším návrhem je hned tento víkend, tedy 4. - 6. srpna.

Užívejte si léto a vězte, že se na vás srdečně těší váš předrahý královsky majestátní admin team.

Kamelot červen 2017

Turnaj

Milá šlechto, poddaní i lide nejprostší, velice příjemně potěšili jste královnu vaši díky zájmu velikému o Královský turnaj, nejen že v jejím nelehkém zdravotním i myšlenkovém stavu pomoci k rekonvalescenci ona událost může, ale především cítí podporu od těch, které miluje nejvíce, jejího lidu.

Slavnost konati se tři herní dny bude. V reálném čase to bude jak bude třeba. S vypravěčem bude jeden den turnajový a zbytek pak bude na vaší volné hře. 

Navrhuji díky příznivé situaci se státními svátky aktuálního letopočtu hru moderovanou vypravěčem na 5.7. nebo 6.7 popřípadě oba dny moderované dle rychlosti a zájmu vás hráčů. S tím že dva dny předem by byla akce otevřená aby se postavy vaše volně připraviti a seznámiti mohly a po ukončení moderované části se akce nechá otevřená jak dlouho bude třeba na dohrání vašich her (zásahy osudu budou náhodné nebo na vyžádání kvůli řešení situací). nezapomeňte ale, že  v herním čase se slavnosti s turnajem konají pouze 3 dny!

Večeře s královnou jako hlavní výhra pak bude zahráno v rámci akce jako klasická hra s daným hráčem.

Aby souboje byly čestné a nestranné, budu jako administrace házet kostkou aby zranění a výherci nebyli ovlivnění subjektivně. (Samozřejmě s přihlédnutím na schopnosti a sílu postavy a také na mazanost napsaných postů, nemůže tedy vyhrát tříleté dítě co mu padne 6 proti staletému upíru, ale například  slabší jedinec chytrostí, uhybnými manévry a lstí ano.). 

Pro výherce ostatních disciplín hodnotné ceny připraveny budou, pro první místa kus vlastní orné půdy (nehledě na stav). Pro nižší místa pak ceny útěchy, které budiž překvapením. 

Pokud s daným termínem souhlasíte, napište pod článek ANO, pokud ne, napište kdy jindy byste mohli nebo kdy jindy byste preferovali moderovaný den, neboť jen na ten je třeba se dohodnouti , zbytek je na vás jak odehrajete. 

S láskou vaše královna Jasmine.

Velký královský turnaj

Červen Ingwirthský Kamelot

Ingwirthský Kamelot květen

Ingwirthský Kamelot - únor

Ingwirthský Kamelot