Nick: Alci
1. Jméno a příjmení
Alciellë Raven2. Rasa
člověk3. Věk
17 let4. Pohlaví
žena5. Kasta a povolání
měšťanka - majitelka apatyky a voňavých kuliček do koupelí a prádla, kterými je proslulá6. Povaha, vzhled a záliby
Alci...jak jen popsat tuhle dívku. První je určitě čistota a nevinnost. Je jí teprve sedmnáct. V naší době by se dalo říct věk na vdávání. Alci se udržela čistá. Protože věří, že je to správné. Že pro svého budoucího muže by měla být jedinou..a trochu naivně i doufá, že on pro ni. Ačkoliv to zvykem bohužel nebývá. Její oči barvy temných studánek se na svět dívají s dětskou zvědavostí a touhou po poznání. Je veselá a ráda dává lidem podporu a úsměv. Je hravá, ráda tančí, zpívá a to i při svojí těžké práci, od které má bohužel ruce zhrublé, jak neustále máchá prádlo v louhu a bělidle. Přesto svou úlohu ve společnosti přijímá s pokorou a radostí. Věří, že i když je pouhá pradlenka, má na světě své místo. Vždyť přeci i bílý ubrus..čistá zavinovačka pro děťátko..nebo voňavá peřina po levanduli (která je její oblíbenou rostlinou a přidává ji jako tajnou ingredienci do praní, je to něco jako její vizitka, když pere ona.) přináší do života štěstí, úsměv a pohodu. A to je její životní filosofie (ačkoliv tenhle obrat ani nezná díky nemožnosti se vzdělávat). Netrápit sebe ani ostatní stěžováním si na okolní svět. Je věčná optimistka a snaží se přinášet radost i v nejtěžších chvílích. Je z chudé vsrtvy, neumí tedy bohužel číst ani psát ale zoufale po tom touží. Líbí se jí vůně knih a hladí je po hřbetech když dodává čisté ubrusy do hradní knihovny. Její touha v tomhle světě ale nejspíše zůstane nesplňena. Alci je čistý snílek a tak se ráda nechává unášet vyprávěními své maminky...hrdinskými příběhy co předvádějí kejklíři a opěvnými písněmi bardů co sem přicházejí. Často ji najdete před hradbami, kde vítá jako první kupce a kejklíře co míří do Ingwirthu, aby si vyslechla jejich příběhy a novinky ze světa.7. Životopis
Alciellë je poddaná již od narození. Narodila se do lidské rodiny, která žije v Ingwirth Holdu od nepaměti, již několik generací. Její otec byl rolník a farmář na poli bývalého krále. Její maminka je pradlenkou taktéž. Tatínek byl ale povolán do vojny, do služby, kterou si bývalý král vydobyl a poslal jej do ztracené bitvy. Tak se z Alciellë stal polosirotek. Její otec se už nikdy nevrátil domů. Její rodiče jí dali všechno. Dobré vychování, dostatek, nebo alespoň maximum všeho čeho mohli. A teď byla řada na ni, postarat se o maminku, která přišla o manžela. To bylo Alci pouhých 13 let. Alciellë nosila mamince každý den květiny. Kousek cukroví z hradní kuchyně, co jí tam dával jeden kuchtík, který se do ní nejspíše zakoukal. Rozmlouvala s ní celé hodiny, chodila do trhu a na procházky a zpívala jí večer, když při svíčce vyšívala na zakázku. Zkrátka trávila s maminkou většinu času a její cíl bylo činit ji štastnou, tak jako to dělali její rodiče do té doby jí. Pak ji ale zastihla krutá rána...avšak ne nečekaná, tento osud pravděpodobně přijde jednou i pro Alciellë. Když maminka zestárla o něco více a Alci povyrostla, maminka kvůli práci s louhem a těkavými látkami přišla o zrak. Stále však chodívala s Alci prát, jen se vyměnily trochu role. Po práci vyšívala právě Alci a maminka jí zpívala. Pro člověka z jejich vrstvy? To byl krásný život. S ranami této době vlastními, ale Alciellë jím proplouvala s úsměvem na tváři, s přáteli ze své vrstvy po boku a s cílem podpořit svou milovanou maminku. V hlavě ale měla vždy hrdinské příběhy co slýchávala z úst pocestných a bardů. Vždy toužila po něčem víc, po vzdělání a poznání tgěch klikyháků na stránkách těch voňavých knih.Co je na životě zvláštní? To, že někdy vede člověka cestami, kterými by nikdy nevěřil, že povede, tak se stalo u malé hravé Alciellë. Její nezájem o chlapce a muže, hravost a dětskost se zračila v očích jednomu z gardistů, tak nečekaně a přátelsky až najednou z toho bylo něco víc. Nevědí kdy a jak se to stalo ale stalo se a Alci se zamilovala do svého kamaráda, gardisty Richarda Kearnyho, a co je na tom nejlepší? I on do ní. Docela dobrý předpoklad. Zkrátka Alciellë a Richie, jak mu osobně ráda říká, jsou nyní zsnoubeni, její práce na hradě , ač s lítostí, skončila, kvůli zdraví a jejím očím a také kvůli malému, které plánují počít možná už před svatbou. Richard díky platu gardisty koupil dům v podhradí, kde si Alciellë otevřela malou apatyku a voňavosti, které lidi od ní ilují, takže o levandulí prosycené měkké prádlo tak Ingwirth nepřijde ani tak.
Žádné komentáře:
Okomentovat