Ingwirth Hold: Diana Hawkins

Nick: Faris

1. Jméno a příjmení

Diana Hawkins

2. Rasa

Člověk

3. Věk

18 let

4. Pohlaví

žena

5. Kasta a povolání

švadlena

6. Vzhled, povaha a záliby

Diana je tichá, poslušná a nápomocná dívka. Nikdy by neublížila mouše, a proto se drží dál od konfliktů a mlčí. Proto jí její práce vyhovuje; nemusí moc navazovat kontakt a šaty nepotřebují, aby se s nimi někdo povídal. Ale když už se má s někým bavit, snaží se ukázat její nejvíc upřímný úsměv. Neumí předstírat a lhát, takže od ní uslyšíte jen pravdu. Na první pohled si o Dianě můžete říct, že je to poslušná dívka, která byla slušně vychovaná. Zkráceně řečeno, Diana neumí být seriozní. Snaží se o to, ale nedaří se to. Když už se má dát do nějaké velice závažné debaty, kousá se do nehtů a mlčí, občas odpoví na otázku, a když konverzace skončí, udělá nebo řekne něco, co ztvární, jak se v tu chvilku cítí (např. nějaký obličej, v kterých se vyžívá). Diana je neobvyklá. Protože nepochází z Ingwirth Holdu, ani jeho okolí, lidi na ní koukají, jako by měla mít dvě hlavy. Ale za čtyři roky cestování si na pohledy typu „Co to je?“ už zvykla. Má čistě dlouhé havraní vlasy, které se lesknou vždy, když na ně zasvítí světlo. Má velké tmavě hnědé, skoro černé, oči, které na vás budou vždy koukat s obezřetností, nevinností, ale když si získáte její důvěru, její oči na vás budou koukat s laskavostí a láskou, kterou si u ní málokdo získal. Její oči jsou neobvyklé v tom, že jsou šikmější v koutcích, než mají ostatní. Diana je vcelku maličké stvoření, které působí velice křehce, protože je. Na její bílé kůži je vidět sebemenší chybnost, ale v této době už na ni nic nenajdete, kromě jizvy na hrudi, kterou schovává jak oko v hlavě. Protože Diana skoro pořád pracuje, šití, vyšívání a kreslení šatů a rób se stalo jejím koníčkem. Vaření se počítá jen, když má čas. Ráda experimentuje s kořením, ale miluje pečení. Proto někdy můžou lidi ochutnat, když má napečeno. Také si občas zpívá, ale jen když je sama. Ale nejvíce miluje hraní s její fenkou, Lady.

7. Životopis

   Diana se vždy nejmenovala Diana. Její pravé jméno bylo Hotaru Sarutobi. Rodina Sarutobi byla velmi uctívaná rodina mezi šlechtou a královskou rodinou. Tato rodina produkovala nejkrásnější šaty, o kterých se mluvilo i po sousedních krajích. Z této rodiny také pocházeli císařovny a naše Diana se měla jednou stát. Žila s otcem a matkou. Od té doby, co uměla mluvit a chodit, se učila psát, počítat a šít, jako každá žena v její rodině. Také se díky matce naučila kreslit, aby mohla nakreslit šaty. Její matka nikdy nechtěla, aby se stala císařovnou, ale její otec byl proti. Už od šesti let se musela malá Hotaru scházet s princem, který si jí měl za deset let vzít. V sedmi letech přišla o matku, hned po porodu jejího bratra, Daikiho. Otec ho nikdy nebral za svého a věděl proč. Daiki byl syn císaře, který hluboce miloval Dianinu matku, ale Dianin otec se nikdy nedozvěděl, že je to císařův syn. Jen věděl, že není jeho. Proto musel být bastard odstraněn. Když natěšená sestřička chtěla vidět svého malého bratříčka, otec jí řekl, že zemřel společně s její matkou. Od té doby se Diana každým dnem uzavírala do sebe. Zavřena ve svém pokoji nebo v zahradách, kde kreslila šaty nebo vyšívala. Také musela přijmout její zasnoubení. Snoubenec měl Dianu velice rád, a když už zbývalo jen pár let do svatby, mohli jste vidět lásku, když na ní hleděl. Diana ho měla ráda, ale nevěděla, jestli se zrovna tomuhle pocitu měla říkat láska.
   Byl den před výročím její matčiny smrti. Mladá Hotaru přešívala její šaty, které si měla brát na výroční smuteční večeři. Seděla na terase, před jejím pokojem. Její pohled byl upřený na šaty a jehlu, ale její sluch jí na něco upozornil. Znělo to jako výbuchy. Prudce zvedla hlavu a uviděla kouř. Byl daleko, ale každou chvilku by mohl být u nich. Rychle se zvedla a běžela za svým otcem. Volala po pokojských, ale jako by se po nich slehla zem. Když konečně doběhla do pracovny jejího otce, naskytl se jí nemilý pohled. Její otec, v kaluži krve, s vystrašeným pohledem. Nad ním stál muž v černém, s maskou démona, která mu zakrývala celou tvář, držící dýku, z které kapala krev. Pohlédla na dýku a poté na masku. Mohla jen hádat, co si ten člověk mohl myslet, ale poslední věc co slyšela, bylo „To nebylo tak složité.“ a následovně černo.
   Probudila se v kleci, v které strávila půl roku. Už nikdy neviděla muže s maskou démona, ale za to viděla muže s neobvyklými tvářemi. Do té doby byla zvyklá na muže, kteří měli oči stejně jako ona; skoro bílá kůže, šikmé černé oči. Ale oni vypadali jinak. Ostré rysy, velké svalnaté postavy a barevné oči. Bála se. Nevěděla, co byli ti zač. Ale věděla, že převáželi dívky a muže, také v klecích. Někteří byli jako ona, ale někteří měli úplně černou kůži, plné rty. Nevěděla, co chtějí, ale neptala se. Protože viděla, co dělají, když se někdo ptá. Jednou za den dostali vězni najíst, napít třikrát denně. Její róby byly roztrhány a místo nich nosila jen obří košili, která byla z látky, kterou ještě nikdy neviděla. Cestovali každý den. Hory, pouště, lesy. Díky tomu viděla několik zajímavých míst.
   Z klece ji „vysvobodili“ piráti, když je převáželi lodí. Byla jedna z mála, kdo se dovedl před nimi ukrýt. Neměla jen štěstí v tom, že piráti potopili loď. Nevěděla, jak se dostala ven z potápěcí se lodě, ale poslední věc, co viděla před tím, než omdlela, byla vodní hladina.
   Našel ji starý rybář, který se jí nejdřív spletl s mořskou pannou. Ale když uviděl místo ocasu nohy, neváhal a vytáhl jí z vody na svůj člun. S jeho ženou se o ní postaral před tím, než se dovedla postavit na její vlastní nohy. Když se jí zeptali, jaké je její jméno, odpověděla, že jej nemá. Proto ji vymýšleli jméno a nakonec přišli na Dianu. Také ji přijali do rodiny a od toho dne jste ji mohli oslovovat jen Diana Hawkins. Ona jim za to ušila nové oblečení, aby na ní měli nějakou památku. Nechtěla jim předělávat ještě větší starosti, ale ještě zůstala pár týdnů, na přání dobrých duší. Rybář jí naučil lépe plavat a ulovit si rybu, jeho žena zase něco upéct. V den, kdy odcházela, starý pár jí dal malé štěně, které se narodilo jejich feně.
   Její nohy, a štěněčí nos, jí zavedly do království jménem Ingwirth Hold. Zde našla starou švadlenu, která se jí ujala. I ona věděla o Dianině bývalé rodině, ale mladá švadlena si nechala její malé tajemství pro sebe. Když se stará žena rozhodla, že je už stará vést obchod, nechala vše na Dianě. Proto ji můžete dnes najít v jejím obchodě, který ji hlídá Lady, její štěně, které trochu více vyrostlo.

8. Schopnosti

Protože Diana není žádná nadpřirozená bytost, její schopnost je práce s látkou, pečení. Díky starému rybáři se naučila lépe plavat a rybařit. Ale pokud se za schopnost dá počítat dělání různých obličejů, které ti vykouzlí úsměv na tváři, tak Diana je expert.